Nechci být náladová, jako moje máma, ani tak upovídaná, depresivní, nudná, žárlivá, sprostá, usedlá, nevěrná… Doplňte si, co chcete. Svoje maminky moc milujeme, ale nad větou: "Jsi celá máma!", skřípeme zuby. Jenže s tím moc
nenaděláme.
Kopie? Jak v čem
Psychologové tvrdí, že mámy jsou náš největší životní vzor. Někdo má chuť se té své podobat co nejvíc, jiná se tomu zuby nehty brání. Za něco můžou geny, něco ovlivní společně prožitá nejdůležitější část života – naše dětství.
Celkem nic se s tím nedá dělat. Nejlepší je přijmout, že v některých věcech se lišíte, ale část osobnosti máte společnou. Odvážných žen jsme se proto zeptaly, v čem by rozhodně nechtěly být jako jejich milované maminky.
Klára Olexová
Máma mi říká, ty máš štěstí, máš hubený geny. Nemám, jenom nežeru. Nikdy nedovolím, aby se mi moje váha vymkla z ruky. Asi se to nemá říkat nahlas, ale to už budu radši bulimička, kdyby to jinak nešlo.
Majka Dvořáková
Jediné, co mě děsí, je, že budu mít podobně povýšený vztah k chlapům. Že si jich nebudu vážit, budu je peskovat, přehlížet a vůbec si o nich myslet své. Tomu bych se ráda vyhnula.
Brigita Zemen
Znáte obrat "hodnej blbec"? Nemůžu si pomoci, ale na ni, bohužel, sedí až moc často. Prakticky by se rozdala a snaží se každému vyjít vstříc. A to i na úkor vlastního pohodlí a pocitů. Takže bych rozhodně chtěla být vždycky o trochu větší sobec, než moje máma.