V jídelníčku Marka najdete pouze koktejly, pudinky, čokoládovou pěnu a čaj. "Naštěstí už ale můžu něco jíst. Ovšem ne tuhé jídlo, to mě děsí. Mám pocit, že bych se jím udusil, sám nedokážu vysvětlit, proč,” říká mladík z britského Basildonu.
V dětství byl obézní
Fobii z jídla si vypěstoval v dětství, kdy byl poněkud podsaditý kluk a ve škole ho proto spolužáci šikanovali.
“Když mi bylo 14, vážil jsem 108 kilo a byl jsem středem posměchu. Proto jsem zhubl tak, že mi koukaly všechny kosti, ale raději budu takhle hubený, než znovu obézní,” svěřuje se Marc.
K velké váze se projedl od mala. Jako každé normální dítě miloval sladkosti, chipsy, či kebaby. “V devíti letech jsem měl už skoro deset kilo nadváhu,” přiznává.
Z anorektika je manorektik
Od čtrnácti ale začal rapidně hubnout a do pěti let z něj byla jenkůží potažená kostra .
Rodiče to samozřejmě vyděsilo a syna vzali k lékaři, který diagnostikoval anorexii. Marc se začal zotavovat a pomalu i jíst. Ovšem právě jen tekuté a kašovité potraviny.
“Ráda bych, aby trochu přibral a aby s námi zase znovu jedl u jednoho stolu,” říká k tomu jeho maminka Janice (50). S tatínkem Danielem (59) jsou ale rádi, že včas začal svou nemoc léčit a alespoň už něco jí.