Bývá to cenná potrava pro ptactvo, mnohdy i na velkou část zimy, proto když se vypravíte do přírody na sběr plodů, třeba na šípky nebo bezinky, myslete i na ptáky a další živočichy, kteří by byli bez úrody o hladu. Plody kterých rostlin můžete ochutnat?

VIDEO: Šípky: Kde je sbírat a jak je využít?

Jeřáb

Naši předkové sbírali jeřabiny úplně běžně, my dnes váháme, které jsou jedlé a které nikoli. Za jedlé se prý ale dají považovat plody všech jeřábů, ovšem musí se vždy tepelně upravit – stejně jako oblíbené bezinky. Někdo ale raději češe pouze plody jedlého jeřábu sladkoplodého, nikoli ptačího. Sladkoplodé poznáte podle toho, že listy jsou vroubkované jen zčásti a plody připomínají jablíčka ozdobená hvězdičkou.

Pokud si budete kupovat jeřáb na zahradu, což je vynikající nápad, protože jednak krásně vypadá a pak vám dá jeřabiny, dostanete často ten sladkoplodý, naroubovaný na podnoži jeřábu ptačího. Výhodou vyšlechtěných a doma pěstovaných kultivarů je i to, že nemají hořké plody. Můžete se tedy těšit na výborné džemy, likéry nebo omáčky k masům. Sirupy lze využít i v době nachlazení nebo v případě onemocnění močových cest jako podpůrný prostředek.

Dřín

Mnoho lidí ho považuje za vyloženě ptačí strom, který sice na jaře krásně kvete a pak se obsype výraznými plody, ale kromě toho pokoukání nebo stínu nemůže lidem o moc víc nabídnout. Dřín obecný ovšem nasytí i vás, dřív se daleko hojněji využíval i k léčebným účelům. Z plodů dřínu se dají dělat marmelády a rosoly, které díky obsaženému pektinu snadno zhoustnou, dále šťávy, likéry a pálenky, někdo je přidává i do čalamád nebo nakládané zeleniny, a to kvůli jejich pikantní, lehce trpké chuti. Jsou ale i lidé, kteřío jedí plody dřínu syrové, aby nepřišli o cenné vitaminy, malé červené peckovice se dají také sušit.

Na dřín obecný narazíte v přírodě, ovšem opět ho lze mít i na vlastním pozemku, v zahradnictvích je k mání i dřín velkoplodý. Má rád teplo, vyberte mu tedy chráněné místo, které směřuje nejlépe na jih, případně jihovýchod nebo jihozápad. Je ovšem mrazuvzdorný.

Hloh

Tento strom nebo keř si odjakživa pochvalovali bylinkáři a léčitelé. Sbírali květy, listy i plody a doporučovali hloh hlavně na potíže s oběhovou soustavou a pro uklidnění. Hloh dnes zdobí mnoho parků a alejí, protože je elegantní, dekorativní, dlouhověký a dost vydrží, ale roste i volně na mezích, okrajích lesů a podobně. Plodem jsou malé malvice, které obsahují hlavně vitamin C, karoteny a flavonoidy. Pro podporu zdraví je vhodné zaměřit se na hloh obecný, nikoli na vyšlechtěné kultivary.

Hložinky se mohou jíst syrové, oblíbené jsou i k výrobě domácího vína, džemů, rosolů a tak dále. Ze sušených se připravuje i čaj. Chcete-li hloh obecný pěstovat, dopřejte mu slunné nebo lehce přistíněné stanoviště.

Trnka

Máloco je tak trpké jako modré plody trnky obecné. Tyto keře bývaly nedílnou ozdobou okrajů lesů, náspů i mezí a úkrytem pro ptactvo a drobná zvířata, dnes už tolik trnek ve volné přírodě neuvidíte, což je škoda. Na jaře kvetou něžně bíle, hned  mezi prvními, sytí hmyz, jejich plody pak bývaly obživou pro ptáky téměř po celou zimu. Využívali je ovšem i lidé, zavařovali je, vyráběli z nich víno nebo šťávy, ale konzumovali je zasyrova poté, kdy plody přešly mrazem – vitaminy se tím však nezničí. Květy trnek se používaly i v léčitelství.

Chcete mít trnku na zahradě? Můžete z ní udělat živý plot nebo ji zasadit do rohu pozemku, přilákáte na něj ptactvo i hmyz a ještě něco sčešete. Trnky jsou navíc naprosto nenáročné, porostou i tam, kde jste neuspěli s jinými keři.