Vzpomínám si na odporně páchnoucí mastičku, kterou můj bratr dostával na oteklý kotník. A na ještě odpornější mazání, kterým nám maminka léčila odřená kolena. Mazání na otok byl octan hlinitý, na kolena zase Višněvského balzám. Tyto a další staré, skvělé medikamenty by bylo škoda opomíjet. Některé z nich dodnes nemají opravdovou konkurenci. Pojďme si je trochu připomenout.
Višněvského balzám bez višní
Velmi nechutně vyhlížející balzám vymyslel před stoletím ruský lékař Alexandr Višněvskij. Po něm také nese jméno – Višněvského balzám, lidově višňovka. Po višních v něm ale není ani stopy. „V jedné receptuře se používají tribromfenolát bismutitý, kamenouhelný dehet a ricinový olej. Ve druhé je pak místo dehtu kamenouhelný peruánský balzám,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová z lékárny Benu. Višňovka v lazaretech během I. světové války zachraňovala vojákům končetiny před amputací a lékaři ji dodnes považují za unikátní lék. Koupit se dá i bez lékařského předpisu. Je ale lepší si ji objednat předem, protože v každé lékárně ji nepřipravují a nemusí ji mít na skladě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.