Denně bychom měli tělu dodat 60 mg vitaminu C, abychom tak podpořili naši obranyschopnost. Při těhotenství, kojení a užívání antikoncepce je ho zapotřebí více, uvádí se 80 až 120 mg. Vyšší dávky potřebují staří lidé a také kuřáci, protože vykouřením jedné cigarety se spotřebuje 25 mg "céčka". Pokud je člověk ve stresu nebo bojuje s nachlazením, může si ho denně dát až 1000 mg.

„V minulosti se zkoušelo podávání vysokých dávek až několika set miligramů vitaminu C denně, ale nepotvrdil se pozitivní účinek na lidské zdraví, naopak existuje riziko poškození ledvin,“ vysvětluje PharmDr. Lenka Zemanová z Alphega lékárny U Svatého Mikuláše v Lounech.

Před synteticky vyráběným vitaminem C bychom měli podle lékárnice Zemanové dát přednost tomu získávanému z přírody. Jeho hlavními zdroji jsou šípky, třešně acerola, rakytník, kustovnice, citrusové plody a listová zelenina. I v lékárnách se přípravky na přírodní bázi nabízejí. V čem je jejich výhoda? Přírodní vitamin C není jen kyselina askorbová, ale jeho součástí je i komplex dalších látek, jako jsou bioflavonoidy rutin a hesperidin a tyrozinkináza. Rutin a hesperidin posilují cévní stěny a chrání před tvorbou krevních podlitin. Zvyšují také odolnost proti infekcím. Tyrozinkináza je enzym, který se podílí na ochraně našich buněk a zasahuje do aktivity imunitního systému.

Infuzní terapie

Existuje řada situací, kdy dnes odborníci radí využívat podpůrného léčebného účinku vysokých dávek vitaminu C. „Při klasickém podání vitaminu C ústy se docílí v krvi jen jeho nízké koncentrace, která nepostačuje k léčbě opakujících se infekcí, alergií, revmatických a onkologických chorob. Pro získání těchto léčebných účinků je třeba 15krát vyšší koncentrace vitaminu C, což je možné pouze nitrožilním podáním,“ odůvodňuje doktorka Zemanová způsob infuzní terapie.

Jde o ověřenou a bezpečnou metodu: roztok vitaminu C je registrován Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tento roztok je neutrální, nepřekyseluje organismus. Neobsahuje konzervanty ani stabilizátory, kyselina askorbová se získává z přírodních materiálů, které nejsou geneticky modifikovány. Po infuzní aplikaci se vitamin drží v krvi asi 6 hodin, putuje hlavně do nervových a imunitních buněk, kde neutralizuje škodlivé volné kyslíkové radikály. Teprve nevyužitý vitamin C je odbouráván ledvinami. Tato terapie proto tedy není vhodná pouze u pacientů s poruchou ledvin.

Prospěšnost infuzní terapii prokázala řada studií. Existují americké studie z Kansas University z roku 2014. V Koreji byla provedena studie v roce 2007, kterou se prokázalo zlepšení potíží o 36 až 55 %. V Německu studie z roku 2011 dokázala snížení nežádoucích účinků chemoterapie, jako jsou nevolnost, nechutenství a deprese, o 50 procent. Je doloženo, že nitrožilně podaný vitamin C má dvojí účinek. Zdravé buňky chrání před útokem volných radikálů svým antioxidačním působením. Na nádorové buňky pak působí tak, že v jejich okolí vytváří díky zvýšené kyselosti peroxid vodíku. Ten způsobí zánik nádorových buněk a nemožnost jejich dalšího dělení.

Přípravky obsahující injekční či infuzní vitamin C jsou vázané na lékařský předpis a lidé si je musí zaplatit sami. Seznam ordinací lékařů, které infuze aplikují, lze najít na webu. Nejedná se o úplně levnou záležitost. Jedna infuze může stát kolem tisícovky. Kvůli prevenci lékaři doporučují absolvovat zhruba čtyři infuze jedenkrát týdně, u onkologických pacientů podstupujících protinádorovou léčbu by to mělo být až deset infuzí měsíčně po dobu čtvrt roku.