2°C
Dříve se posuzovala zralost a dospělost dívky podle toho, kdy dostala první měsíčky. A docela to i sedělo – vzhledem k tomu, že na konci devatenáctého století byl průměrný věk první menstruace u dívek kolem sedmnácti let. Avšak doba jde dopředu, a tak jde dopředu i věk, kdy se holka stane "dospělou". "Od konce devatenáctého století klesl věk nástupu první menstruace o čtyři roky," komentuje to gynekoložka Blanka Vavřinková z První české lékařské společnosti.
Jenže ve třinácti letech, což je dnes nejčastější věk dosažení menarché, jsou holky možná zralé po hormonální stránce, ale určitě ne po té sociální. Což někteří gynekologové vidí jako velké riziko. Objevuje se tak více potenciálních mladých maminek, které mohou otěhotnět ještě předtím, než samy vyrostou ze svého statusu dítěte.
Máme se dobře, proto menstruujeme
To, že dnešní holky dospívají o několik let dříve než jejich praprababičky, je dáno životním stylem. Může za to tělesná stavba typická pro současnou dobu. Na rychlejší hormonální vývoj mají vliv hodnoty BMI v dětství. Pokud jsou vyšší než průměrné, objeví se zpravidla menstruace dříve.
"Důležitým faktorem ovlivňujícím menstruaci u dívek je procento tělesného tuku. K dosažení menarché musí tuk u dívek představovat 17 % z celkové tělesné hmotnosti," vysvětluje gynekoložka.
Ovšem nemluvíme tu o obezitě, v takovém případě může být s nástupem menstruace problém. Pokud ale vyšší podíl tělesného tuku menstruaci urychluje, logicky to znamená, že naopak dívky s nízkou váhou mohou na svou menstruaci čekat mnohem déle.
Spolu s tímto urychleným procesem jde ruku v ruce nový trend, který se tu oproti devatenáctému století objevil. Podle Vavřinkové se mluví o novém ženském reprodukčním vzorci, kdy dívky nejen začínají dříve menstruovat, ale i později rodí a také celkově ženy menstruují asi třikrát delší období, než tomu bylo u jejich předků. Dříve také ženy častěji rodily, přičemž velké procento dětí zemřelo.
