Leckdo kroutil hlavou, když si kvůli riziku rakoviny prsu nechala herečka Angelina Jolie odstranit obě prsa. Nebylo to opravdu přehnané?

Existuje velmi úzká skupina žen, které mají dědičně danou vysokou pravděpodobnost, že je nádor postihne. Angelina patří mezi ně. Díky obrovským pokrokům  v genetice se to dnes dá bezpečně zjistit a podle toho pak postupovat.

Jak se to dá zjistit?

Komplexním vyšetřením u genetika. Když lékař konkrétní změnu genetické informace zjistí, rozhodnou se lékaři o tom, co dál.V případě Jolie a jiných žen, které mají rakovinu prsu v rodině, je velmi užitečné takové vyšetření podstoupit. Jestli se riziko potvrdí, je preventivní odstranění prsů odůvodněné. Tím ale netvrdím, že takové radikální řešení musí podstoupit každá geneticky "postižená" žena. Je to její tělo, její rozhodnutí.Pravděpodobnost, že onemocní, se ale pohybuje tak kolem sedmdesáti až osmdesáti procent. To je hodně.

Chodit na preventivní prohlídky by ale neměly jen ženy, které mají rakovinu v rodině, je to tak?

To rozhodně ne. Při vyšším riziku bych doporučoval ultrazvukové kontroly tak od třicátého, pětatřicátého roku nejpozději, mamografické vyšetření od čtyřiceti. U žen s obvyklým rizikem je pak vhodné chodit na mamograf od pětačtyřiceti  jednou za dva roky. Taková prevence je ostatně pojišťovnami hrazenou součástí mamografického screeningu v České republice.

Prsa v průběhu let. Jak se nám mění ve dvaceti a jak v padesáti?

Kontrola prsu pomocí ultrazvuku je obvykle doplňkem nejasného mamografického vyšetření. Hodí se ale i pro mladší ženy s nějakými potížemi. Při geneticky daném, velmi vysokém riziku se pak stanovuje takzvané vyšetřovací schéma individuálně, podle situace a potřeby. Kromě ultrazvuku a mamografu se v takových případech využívá i magnetická rezonance.

Mamograf není dostatečně přesný a průkazný?

V medicíně není nic stoprocentní, ale přesnost mamografu je velmi vysoká. Pochopitelně záleží i na zkušenostech lékaře a dalšího zdravotnického personálu, který se na mamografickém vyšetření podílí. Už zmíněným ultrazvukem například dovyšetřujeme mléčnou žlázu v případech, kdy je prsní tkáň hutnější, méně "průsvitná", špatně přehledná. Obě vyšetření se tedy velmi často vhodně doplňují.

Největší mýty o rakovině prsou. Neuchrání vás malá prsa ani věk

Nádory, které by mohly vzniknout v mezidobí, nejsou časté. Nicméně, není od věci v období mezi mamografem zkontrolovat prsa i pomocí sonografie. A velmi důležité je, aby si žena navíc prováděla samovyšetření. Je třeba se naučit znát svá prsa a při jakékoli změně, která se nemění s menstruačním cyklem, jít hned k lékaři. Samovyšetření prostě rozhodně patří do správné prevence.

O tom, jakou roli v případě vzniku rakoviny prsu hrají životospráva nebo hormonální antikoncepce a jak si stojí Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi v programu prevence nádorů prsu, si přečtěte v celém rozhovoru s profesorem Janem Danešem v nejnovějším čísle magazínu Blesk zdraví, které vychází už dnes!