Jestliže má patnáctiletý syn plešatého otce, je pravděpodobné, že ho stejný handicap postihne taky. Když matce šedivějí vlasy už od čtyřicítky, potká totéž nejspíš i její děti. Platí to také pro vzhled pokožky, sklon k tvorbě vrásek a podobně. Dědičnost tu zkrátka hraje hlavní roli.
Biologický a kalendářní věk
Nejspíš v ordinaci lékaře jste už mohli slyšet o rozdílu mezi biologickým a chronologickým věkem. „Byla jsem na pravidelné kontrole u gynekologa. Kromě jiného mi řekl, že můj biologický věk je nižší než kalendářní. Vyplynulo to prý z několika vyšetření, včetně krevních testů a klasické gynekologické prohlídky,“ mluví o svých zkušenostech Magdalena z Prahy.
Náš biologický věk může být skutečně odlišný od toho kalendářního. Existují testy a postupy, jak rozdíl zjistit zcela jednoznačně, nejde o žádné odhady a spekulace. Dobrý lékař a diagnostik vás ale o něm bude informovat i bez speciálních testů – zjistí stav vašeho organismu po běžné preventivní prohlídce.
Nezestárnout nelze
Přestože může kdokoli z nás vypadat skvěle i v pozdějším věku, stárnutí úplně zastavit nelze. To je zákonitost přírody. Říkáte si ale – co kdyby...? „Proti tomu, kdo objeví elixír mládí, bude Bill Gates žebrák (B. Gates – nejbohatší muž světa, pozn. red.),“ říká plastický chirurg Tomáš Hradecký z kliniky estetické medicíny v Praze. „To budeme moct svou práci zabalit,“ dodává lékař s úsměvem.
Ani plastika neumí zázraky
Kdybychom před dvaceti lety plastickým chirurgům předvedli něco z umění jejich pokračovatelů, možná by ani nevěřili vlastním očím. Přesto má i nejmodernější estetická medicína své hranice a limity.
„Umíme opravdu dost věcí opravit. Nedokážeme ale zázraky,“ přiznává doktor Hradecký. I v estetické medicíně je vždy lepší dvakrát měřit a jednou řezat. Věk není něco, za co bychom se měli stydět. Nemá proto smysl chtít nemožné a kvůli honbě za věčným mládím se měnit v loutky.
Proč stárneme?
Teorie opotřebování
Naše tělo a buňky poškozuje neustálá námaha. Jak stárneme, tělo už nezvládá rychle „opravovat“ různá poškození (například z dietních příčin, kvůli špatnému prostředí, z virů, bakterií).
Teorie akumulace odpadků
Naše buňky postupem času ukládají odpadní látky, které vznikají během jejich života. Nahromadění „odpadků“ vede k pigmentaci kůže, změnám v orgánech a podobně.
Teorie chyb a oprav
Proces stárnutí částečně vyplývá z toho, že je poškozená molekulární struktura DNA. Naše buňky dokážou během života opravit tisíce různých chyb, které v DNA vznikají, ale nezvládají všechno. Chyby se hromadí, a to vede ke stárnutí.
Teorie přebytku kalorií
Vychází z pokusů na zvířatech: ta, která dostávala méně kalorickou stravu, se dožívala vyššího věku.
Teorie volných radikálů
Buňky prý začínají stárnout, když jsou poškozené volnými radikály. Ty jsou toxické a vznikají během života buňky (při jejím metabolismu). Tělo naštěstí dokáže produkovat tři účinné antioxidanty. Věkem nám tato schopnost ubývá a tělo začíná „rezavět“ kvůli hromadění volných radikálů.