Každá těhotná žena, která ráno co ráno objímá záchodovou mísu, se může utěšovat tím, že v jejím případě je riziko potratu třikrát nižší než kdyby se cítila výborně. Platí to i v případě, že se jí zvedne žaludek, i když se jen nadechne v závodní jídelně, a k jídlu si tak může dopřát nejvýše suchý rohlík. 

Shrnující studie kanadských vědců, kterou publikoval časopis Reprodukční toxikologie, totiž mluví jasně - čím horší nevolnost, tím nižší riziko potratu, zjednodušeně řečeno. Navíc to podle často svědčí o tom, že dítě bude zdravější a nejen to, připisuje mu rovněž vyšší inteligenci ve srovnání s vrstevníky. 

Nevolnosti trápily i Kate Middleton

Dlouhodobé sledování těhotných žen a dětí, které přivedly na svět, ukázalo také to, že děti matek trpících nevolnostmi, méně často postihují vrozené vady a že jejich vývoj v kojeneckém období bývá příkladný. 

Nedá se přitom nikdy odhadnout, koho budou ranní těhotenské nevolnosti trápit a koho ne. Někdy jsou dokonce tak úporné, že žena kvůli nim musí skončit v nemocnici, aby dostala dostatek živin pomocí infúze, jako tomu bylo v případě manželky britského následníka trůnu Kate Middleton. Princ George rozhodně vypadá celkem zdravě a ve vývoji také rozhodně nezaostává, spíš naopak.

Nevolno bývá většině žen

Ranní nevolnost postihuje až 85 procent matek. Příčinou je pravděpodobně prudký vzestup hladiny hormonu gonadotropinu, který se tvoří v placentě a který pomáhá udržet těhotenství. Po prvním trimestru nevolnosti většinou odeznívají. 

Výzkumníci z dětské nemocnice v kanadském Torontu k závěru, že ranní nevolnost zvyšuje pravděpodobnost, že na svět přijde zdravé dítě, dospěli pomocí shrnutí výsledků několika dílčích odborných studií. 

Porovnali výsledky celkem desítky odborných prací provedených v letech 1992 až 2012, jejichž autoři sledovali celkem 850 tisíc žen. 

Někdy pomáhá sušenka ještě v posteli

Jejich autoři se nezávisle na sobě shodli mimo jiné na tom, že nevolnost a zvracení snižují riziko, že dítě bude při porodu vážit příliš málo a matky, které během gravidity zvracely, také méně často rodily předčasně.

Riziko potratu bylo téměř třikrát nižší. Zajímavé je i zjištění, že ochranné účinky nevolností vědci pozorovali zejména u těhotných ve věku pětatřiceti let a starších. 

Když se vědci po několika letech začali zajímat o další vývoj děti, ukázalo se, že pravděpodobně existuje spojitost také mezi těhotenskými nevolnostmi a vyšší inteligencí dětí. Ty rovněž začínaly rychleji mluvit a naopak méně často než jejich vrstevníci trpěly poruchami chování.