Zdravý člověk, který jí relativně vyváženou stravu a nepřehání to s česnekem a podobně, je cítit v podstatě neutrálně, a když se pravidelně sprchuje, nemusí používat ani moc deodorantů a různých voňavek – jestli si je kupuje, jde spíš o příjemný bonus pro něj a jeho okolí. Jiná situace nastane, když v nás začne pracovat nějaká nemoc. Náš tělesný pach se mění. U některých onemocnění je zápach velmi charakteristický.
Cukrovka – cítíme aceton
Lidé, kteří trpí diabetem, jsou cítit acetonem. A to nejen při pocení, ale tento odér má i jejich moč. Je to kromě výraznější žízně jeden z velmi častých příznaků této choroby.
Játra a žlučník v ohrožení - tukový odér
Hodně lidí si myslí, že když někomu špatně fungují játra, tak se to pozná především zežloutnutím kůže nebo očního bělma. Typický je ale i zápach těla – nemocný s játry nebo se žlučníkem kolem sebe šíří odér oleje nebo tuku (sádla, margarinu), který necháte stát někde v teple.
Často stává, že lidé, kteří onemocněli nějakým nádorem mozku, začnou postupně cítit pach jakoby spálené gumy. V tomhle případě tedy nevydávají oni nějaký charakteristický odér, ale vnímají jej sami. Přitom nikdo z jejich okolí zápach spálené gumy necítí… Když to trvá déle než dva dny, určitě zajděte k lékaři a trvejte na neurologickém vyšetření.
Choré srdce a tenké střevo – připálenina
Různé srdeční poruchy a onemocnění tenkého střeva pacienta prozradí odérem připáleného jídla. Občas je to dost výrazně cítit, a někteří lidé v okolí se domnívají, že dotyčný pojedl někde v nějaké restauraci čtvrté „cenovky“.
Onemocnění těchto orgánů jsou specifické vůní pečeného masa, brambor, někdy i těsta a podobně. Je to z různých zmíněných odérů relativně nejpříjemnější.
Plíce, tlusté střevo – rybina
Nepříjemný je zápach rybiny, kterou bývají cítit lidé, kteří mají nemocné plíce (včetně tuberkulózy), průdušky, ale třeba i tlusté střevo.
Ledviny a močový měchýř – hniloba
Žádná hitparáda není ani odér hniloby, který tělo vylučuje, když je člověk nemocný s ledvinami nebo močovým měchýřem.