Mýtus 1: Každý musí denně vypít 2,5–3 litry vody.
Tohle číslo je individuální. Závisí totiž na řadě vnějších i vnitřních faktorů, jako jsou například tělesná hmotnost, věk a pohlaví, složení a množství stravy, tělesná aktivita i teplota vzduchu. Obecně platí, že dospělý člověk by měl vypít asi 20–40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti za 24 hodin.
Mýtus 2: Kohoutková voda má dnes vyšší kvalitu než dřív.
Kvalita vody, která teče z vodovodu, se sice v některých ukazatelích vylepšila, ale v jiných, například v množství dusičnanů, naopak pokulhává. Velkým faktorem kvality je také technický stav vodovodních sítí. I proto mají některé obce a města, především menší, udělené kvalitativní výjimky na vodu z kohoutku.
Mýtus 3: Převařená kohoutková voda je vhodná i pro kojence.
Převařením ji sice zbavíte například oxidu uhličitého nebo chloru, ale mnoho dalších nežádoucích látek tam zůstane. Proto je vhodnější dávat kojencům tzv. „kojeneckou“ vodu, která na rozdíl od kohoutkové neobsahuje dusičnany, těžké kovy apod.
Mýtus 4: Když si doma filtruji vodu, je zdravá.
Kvalita vody z filtrační nádoby závisí vždy na zdroji, druhu filtračního zařízení a dodržování provozního režimu. Obecně platí, že z hygienického hlediska nejsou domácí filtry vhodným konečným způsobem úpravy vody. Když se o filtr nebudete dobře starat a správně a včas ho čistit a měnit, začnou se v něm množit bakterie a kvalita vody se zhorší.
Mýtus 5: Kohoutková voda je dokonale čistá.
Je sice pravda, že chlorováním se z kohoutkové vody odstraní většina mikroorganismů, ale jejich „mrtvá“ těla v kohoutkové vodě zůstanou plavat. V poslední době se také intenzivně mluví o výskytu léčiv (léky proti bolesti, antidepresiva a antikoncepce), která se ve zbytkovém množství můžou ve vodě nacházet.