Vendulka reagovala na internetu na náš článek: "Jak se starat o svou pleť v každém věku?" Psala, že ona může používat jen speciální mast z lékárny a že za to vděčí hlavně soláriu. Mně její příběh zaujal, a proto jsem ji poprosila o její příběh. Souhlasila a tady je.

Příběh Venduly: S pletí jsem nikdy problémy neměla. Na základní i na střední škole, kdy spolužáci měli obličeje poseté akné, já jsem měla pleť jako porcelánová panenka.

Životní změna

Kámen úrazu nastal, když jsem si začala vydělávat. Najednou z "pár" stovek kapesného jsem měla sama pro sebe "pár" tisíc. Vzhledem k tomu, že mi bylo dvacet, tak jsem se chtěla líbit. Obchody s oblečením a drogerií jsem brala útokem a stejně tak i návštěvy solária.

Nikdy nebudu stará a vrásčitá!

Pekla jsem se tam 2x-3x týdně od podzimu do jara… Není přece nic hezčího než opálená snědá kůže! Varování svojí mamky o tom, jak mi rychle zestárne kůže, a že budu vypadat jak „bába Tutovka“ jsem neposlouchala. Já přece nikdy nebudu stará a vrásčitá! Říkáte, si, že to si asi myslí každý komu je do 25 let, že? Bohužel solárko vám vrátí každou vteřinu, kterou jste v něm strávili.

Do 27 jsem nepociťovala žádné problémy. Pleť krásná, pružná, občas jsem jí dodala nějakou vyživující nebo čistící masku. Přes léto jsem krémy nemusela používat vůbec, v zimě postačily krémy hydratační a s ochrannými faktory.

Nemohla jsem vyjít z baráku

V sedmadvaceti letech jsem si začala všímat tvorby suchých zarudlých míst na obličeji a pažích. Začala jsem mít více vrásek než moji vrstevníci. Bez krému nebylo možné vyjít ráno z baráku. Ale nepřikládala jsem tomu žádný větší důraz.

V osmadvaceti jsem se osypala. Protože jsem si pořídila kočku, měla jsem strach, jestli nejsem alergická na ní, přestože jsem odmala měla doma hodně zvířat včetně koček.

Vypadala jsem jako mochomůrka

Jenže všichni dobře víme, jak je to s alergií – může se v jakýmkoli věku objevit a kdykoli zase zmizet. Pro svůj klid jsem se objednala na alergologii – alergie na břízu a pelyněk. Byla jsem na testech právě v době pelyňku, takže jsem vypadala jako muchomůrka.

Totální zoufalost

A o to víc se mi zhoršila kvalita pleti, než léky zabraly, trvalo to asi měsíc. Pleťové krémy, které jsem používala doposud už nestačily. Rychle se vpily a pleť zůstala zarudlá se šupinkami suché kůže. Byla jsem zoufalá. Takhle přeci nemůžu jít mezi lidi!

Pomohla mast z lékárny

Obličej svědil, bolel, kůže pnula. V zimě jsem trpěla jako zvíře. Zašla jsem za kožařkou a řekla jí o svých problémech s pletí. Napsala mi recept na mast připravovanou přímo v lékárně. Značně se mi ulevilo, ale takovou pokožku, jako jsem měla kdysi už nikdy mít nebudu.

Kdybych se tenkrát "nesmažila" v solárku, abych byla "krásně snědá", neměla bych dnes extra suchou pleť a vrásky v necelých 30 letech...