Například v Česku je rakovina prsu nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen (až 20 % ze všech onkologických onemocnění). „Ročně je u nás zjištěno téměř 5000 nových případů,“ vypočítává Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Oxfordská studie ukázala, že relativní riziko rakoviny prsu, vaječníku a tlustého střeva stoupá s každými deseti centimetry o 16 procent. To je dost, ale ani opravdu vysoké dámy se nemusí bát. Kupříkladu relativní riziko takové rakoviny vaječníků se odhaduje u běžně vysoké ženy (cca 160 cm) bez dědičné zátěže do 2 procent. U 180centimetrové ženy by 20 centimetrů znamenalo nárůst ze 2 na 2,64 %. Je tedy pravděpodobné, že růstové hormony hrají při onkologickém onemocnění roli.
Tato teorie je podpořena dalšími vědeckými poznatky. V Ekvádoru je například vesnice, kde jsou všichni obyvatelé zakrslí a po celé generace nikdo rakovinu neměl. Třiadvacet let pozoroval ekvádorský lékař dr. Jaime Guevara-Aguirre tyto lidi ve vesnici Loja v jižní části země. Všiml si, že maličkým lidem, kteří pocházejí z jedné rodiny, nikdy nebyla diagnostikována rakovina a cukrovka. Ale jejich normálně velcí příbuzní trpí běžně těmito civilizačními chorobami. Růstové hormony těchto vesničanů jsou utlumené, a to zřejmě zabraňuje růstu rakovinových buněk.
Co na to český odborník
„O tom, že výška souvisí s rizikem rakoviny, se spekuluje již dlouho,“ říká onkolog Tomáš Büchler z pražské Thomayerovy nemocnice. Zároveň ale dodává, že vliv výšky je poměrně malý ve srovnání s dalšími rizikovými faktory. Nižší vzrůst je naopak spojený s rizikem nemocí srdce a cév. „Svoji výšku ovšem ovlivnit nemůžeme, a proto stojí za zmínku, že mnohem závažnějším rizikem pro vznik nádorů je nadměrná váha. Obezita významně přispívá ke vzniku nádorů střeva, prsu, slinivky a dalších,“ řekl Büchler.