Na druhou stranu ho ale nesmíme mít v krvi příliš mnoho, protože pokud je jeho hladina vyšší než 5 mmol/l, zvyšuje nebezpečí vzniku srdečně-cévních onemocnění. Vysoká hladina cholesterolu nebolí, proto si mnoho z nás ani neuvědomuje, že není vše v pořádku. Přitom zvýšený cholesterol mu v České republice téměř 70 % dospělé populace (Post-Monica, IKEM).

Čtěte také předchozí díly našeho seriálu:

Cholesterol v krvi rozlišujeme na „hodný“ HDL cholesterol a „zlý“ LDL cholesterol. Zatímco „zlý“ LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde postupem času tvoří tzv. sklerotické pláty (a to může vést až k infarktu nebo mrtvici), „hodný“ HDL cholesterol dopravuje nadbytečný cholesterol z cév do jater, kde se metabolizuje, a tím naše cévy chrání.

Zatímco hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi můžeme ovlivnit zejména stravou, „hodný“ HDL cholesterol je ovlivnitelný hlavně pravidelnou pohybovou aktivitou.

Co s jídelníčkem?
Hned na začátku je důležité zdůraznit, že nestačí pouze omezit příjem cholesterolu ve stravě. Hladinu cholesterolu v krvi totiž, spíše než přijatý cholesterol, ovlivňuje složení tuků. Za „špatné“ tuky považujeme ty s převahou nasycených mastných kyselin (živočišné tuky s výjimkou ryb), jako „dobré“ pak označujeme rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené (např. margaríny).

A jaké potraviny by se tedy měly na našem talíři objevit jen výjimečně?

- Živočišné tuky (máslo, sádlo, slanina): jsou zdrojem cholesterolu a tzv. nasycených mastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi.

- Skryté tuky (tučné mléčné výrobky, tučné vepřové nebo hovězí maso, uzeniny): jsou zdrojem „špatných“ tuků plných nasycených mastných kyselin.

- Vnitřnosti (játra, ledvinky,…): jsou zdrojem cholesterolu.

Naopak bychom neměli zapomínat pravidelně konzumovat

- Ovoce a zeleninu: obsahují vlákninu, která pomáhá snižovat cholesterol a navíc vitaminy a minerální látky (zařadit bychom měli 5 porcí denně, s převahou zeleniny a méně sladkých druhů ovoce). Vlákninu najdeme také v celozrnných výrobcích a luštěninách

- Rostlinné tuky (kvalitní rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, semínka, ořechy): obsahují velký podíl omega 3 a omega 6 vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na naše srdíčko a cévy a pomáhají snižovat hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Navíc jsou některé z omega 3 mastných kyselin esenciální. To znamená, že je sice potřebujeme, ale náš organizmus si je nedokáže vytvořit sám (a musíme je tak přijímat stravou)

- Ryby: rybí tuk má podobné příznivé složení jako tuky rostlinné.

A co ještě důležité?
Strava by měla být především pestrá a vyvážená, rozdělená do pravidelných 4–5 denních dávek. Důležité je dodržení pitného režimu a zařazení pohybové aktivity. V neposlední řadě je třeba snažit se zvládat stresové situace.

V případě, že máte zvýšenou hladinu cholesterolu (nad 5 mmol/l) zařaďte do každodenního jídelníčku rostlinné steroly. O nich bylo klinicky prokázáno, že při denní konzumaci 2–2,5 g snižují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi v průměru o 10 % během 3 týdnů, v kombinaci s úpravou životosprávy až o 15 %. Rostlinné steroly jsou přírodní látky, které se svojí strukturou podobají cholesterolu. Proto zabraňují vstřebávání části cholesterolu ze střeva do krve. Nevstřebaný cholesterol je tak vyloučen z těla a jeho hladina v krvi se snižuje.

Rostlinné steroly se v malém množství přirozeně vyskytují v naší stravě, např. v rostlinných olejích, obilovinách, ovoci či zelenině. Doporučené denní množství obsahuje například 425 rajčat, 150 jablek nebo 83 pomerančů. Nejvhodnějším způsobem, jak doporučené množství zařadit do jídelníčku, je margarín obohacený o rostlinné steroly s cílem hladinu cholesterolu snížit. K pokrytí doporučené denní dávky Vám stačí 30 g (2–3 lehce namazané krajíce chleba).

Připraveno ve spolupráci s bezplatnou Informační linkou Flora 800 175 324