2°C
Proto je třeba pravidelně kontrolovat sazenice a také okurky preventivně ošetřovat.
Plíseň okurková (Peronoplasmopara cubensis)
Poznáte ji snadno – nejprve se na horní straně listů objeví hranaté žlutozelené skvrny, ohraničené listovými žilkami. Počet skvrn se rychle zvyšuje a na spodní straně dochází k tvorbě šedofialového podhoubí. Napadené pletivo během několika dnů hnědne a listy i celé rostliny odumírají. Nenechte se však uchlácholit tím, že tato škodlivá houba u nás nepřezimuje. Sporangia (výtrusy) plísně okurkové přinášejí větry z oblastí s celoročním pěstováním. Ze sporangii se na listových plochách uvolňují zoospory, které při ovlhčení listů infikují průduchy rostliny. Proto se onemocnění velmi rychle šíří za vlhka - při silné infekci a teplotě 20 až 25 ºC stačí pouze dvouhodinové ovlhčení listů! Prevenci nepodceňujte: ve sklenících a fóliovnících důsledně větrejte, a pokud okurky budete pěstovat na záhoně, vybírejte pro ně místo plně osluněné, s přirozeným prouděním vzduchu. Preventivně lze aplikovat chemický postřik přípravky Ortiva nebo Ridomil Gold Pepite zhruba měsíc po výsadbě, anebo okamžitě, jakmile zjistíte počáteční výskyt choroby.
Padlí (Erysiphe oronti a Sphaerotheca fusca)
Chorobou druhé poloviny vegetace lze bez nadsázky nazvat padlí, kdy se na listech vytvářejí bělavé moučnaté povlaky. Okrouhlé skvrny se postupně rozšiřují na celý list, případně i na rubovou stranu, ale infikovat se mohou také stonky a plody. Povlak časem šedne, napadené listy žloutnou a odumírají. Jako zdroj infekce přichází v úvahu přezimující plodnice těchto škodlivých hub, přenos přezimujících výtrusů z vytrvalých plevelů nebo z konstrukcí skleníků. Této chorobě nahrává suché a teplé počasí, k infekci dochází při vysoké relativní vzdušné vlhkosti. Proto se vyplatí před výsevem (výsadbou) dezinfikovat konstrukci skleníku vykuřováním, případně hned zkraje onemocnění zasáhnout chemickými přípravky Jako Sulikol K nebo Ortiva.
Černá hniloba kořenů (Phomopsis sclerotiodes)
Často totálně likviduje okurky, hlavně skleníkové. Rostliny většinou na počátku sklizně začínají náhle vadnout a od bází stonků žloutnou. Kořeny jsou také mírně nažloutlé, postranní kořínky odumírají. V místě připojení postranních kořínků k hlavnímu kořenu se tvoří prstencovitě vyklenuté černohnědé pletivo. K většímu poškození dochází především při teplotě půdy pod 16 °C. Řešení? Předem nebo v době růstu dezinfikujte půdu přípravkem Previcur, Merpan nebo Supresivit.
Svilušky a mšice
Podle světlých skvrn na listech zjistíte, že je vysávají svilušky. Na spodní straně jsou zřetelné malé tečky roztočů, většinou svilušky chmelové, která má světlehnědé tělo a na zádech dvě hnědé tečky. Abyste je viděli, musíte si však vzít lupu. Zato když jejich přítomnost objevíte včas, máte šanci nad škůdcem zvítězit. Odstraňte nejvíce napadené spodní listy, spalte je (nepatří na kompost) a okurky postříkejte přípravkem Omite 30W, Talstar 10 EC nebo Vertiemec 1,8 EC.
A aby toho nebylo málo, okurkové listy vysávají také molice i mšice. Přítomnost mšic poznáte podle žloutnutí a černi na listech, dalším signálem je výskyt medovice. Co teď? Při zjištění výskytu prvních okamžitě zasáhněte, například přípravkem Mospilan 20Sp, Nurelle D, Arigon Delta nebo Calypso 480 SC s přihlédnutím k ochranné lhůtě.
Korkovatění
Co dělat, když se na okurkách vyskytují šedé podélné pruhy a drobné trhlinky? Tento problém se jmenuje korkovatění a mají ho na svědomí hodně kolísavé teploty, ve spojení s rosou, protože po častém ovlhčení a oschnutí plodů pletivo podél svazků korkovatí. Ochrana spočívá pouze v prevenci: za prudkého slunce porost zastiňte třeba přístřeškem z fólie, tím také zabráníte nadměrnému ovlhčování rosou nebo deštěm.
