Kolem jizev a dalších pozůstatků po zranění vytváří zajímavé ozdoby. Ke svému rozhodnutí dospěl poté, co viděl na sociálních sítích výpovědi a fotky obětí domácího násilí a jejich úrazy.
„Bohužel, v současné době je tento typ agrese velmi častý. Proto jsem se rozhodl pomoci ženám překrýt následky zranění,“ vysvětluje své pohnutky. Většina zranění, která ženám zůstávají, jsou jizvy od bodného zranění nožem nebo rozbité sklenice či popálená kůže od vařící vody.
Sebastian Gallardo s ženami při výběru vzhledu tetování spolupracuje. „Vím, že rány způsobené na duši překrýt nelze. Ty nikdy nezmizí. Ale chci dát ženám možnost, aby při pohledu do zrcadla uviděly něco jiného než jen právě jizvy,“ vysvětluje umělec.
Zakrývání jizev není při jeho práci to nejtěžší. „Nejhorší je poslouchat příběhy o utrpení, kterým ženy prošly,“ dodává. Když za ním ženy přijdou, nepožaduje po nich žádný doklad, že jsou jejich jizvy způsobeny domácím násilím. Předpokládá, že takové nabídky by nikdo nezneužil.
„První žena, která do mého salonu přišla, byla osmačtyřicetiletá paní, která mi ukázala zprávu od policie a příkaz k zadržení jejího partnera,“ vzpomíná Gallardo. Její bývalý partner jí polil ruku vroucí vodou. „Na jizvu po této popálenině jsem vytvořil květiny,“ dodává. Ženám doporučuje, aby s tetováním počkaly nejméně rok po zranění, protože kůže je stále slabá.