2°C
"Já to dělám tak, že si vždycky plivnu do toho oleje," šokuje štáb známý herec, kterého teď diváci budou pravidelně vídat v roli ředitele školy v seriálu Základka a vysvětluje důvod svého podivného počínání.
"To se do toho pokaždé takhle plivne, aby člověk zjistil, že to začíná syčet, protože ta řepa se musí pořádně orestovat," prozrazuje opravdové tajemství svého vynikajícího boršče.
Jak se hosté budou tvářit na tuto poněkud netradiční přísadu do zeleninové polévky? Prozradí jim Bob svojí "vychytávku" nebo bude trvat na tom, že skvělá chuť spočívá v triku, který populární herec prozradí i divákům?
"Červená řepa do boršče se musí orestovat a zalít octem a teprve pak přidat do silného vývaru," vysvětluje netušíc, že to skutečné tajemství už diváci znají.
Bobu Kleplovi se před kamerou klepou ruce
Bohumil Klepl proslul otázkou: „Už jsi u mě byl?“ Dnes svůj dům předvede celému národu. „Tady je místo, kde se sedí, kde se chlastá; a kdo tady nebyl, ten nic neznamená,“ říká s nadsázkou první hostitel.
„Já bych radši, aby přišli starší, protože když přijdou nějaký mladý holky, tak budu rozvrkočenej a budu se chovat jako idiot,“ přeje si upřímně herec.
Sám o sobě říká, že: „Bob Klepl je navenek velkej komik, takovej šašek, v soukromí zase takovej není. Pasivní optimista, vidí to katastroficky.“ Bohumil snad věří na konec světa.
Zelenina tentokrát vede
Jeho menu ovlivnila maminka, Arménka pocházející z Gruzie. Bob uvaří zakavkazské východní menu s převahou zeleniny, kterou nenakupuje, všechno má čerstvé od maminky.
„Já vůbec neumím péct, tak jsem zvolil takovej francouzskej způsob dezertu, že dám ovoce a čtyři druhy francouzskejch sýrů. Každej si uďoubne," říká o závěru své večeře populární herec a bavič.
„Mně se klepou při tom krájení ruce, já vypadám jak alkoholik,“ obává se kuchař při krájení velkého množství zeleniny. Na menu jsou chody adžapsandal, čachovbili; budou si ostatní myslet, že jde o recesi? „Jenže ono se to tak doopravdy jmenuje,“ tvrdí kuchař.
Letní boršč neoslní
Patrně napoví druhý chod – Kleplův lehký letní boršč. „Podle meníčka jsem měla podezření, ale nevěřila jsem, že bych měla takový štěstí, že by to dopadlo,“ raduje se ze spřáteleného hostitele, téměř rodinného příslušníka, Iva.
Jak vlastně umí Bohoušek vařit? „Nic extra, opravdu vařím z nutnosti.“ Iva nemá kvůli školní jídelně k řepě vřelý vztah a zajímá ji, jak vypadá zimní boršč. „Trpí jak zvíře,“ myslí si hostitel, když nandá do talířů svůj letní boršč, „moje děti jsou na tom podobně.“
Marie se těší na mísu sýrů. „Čachobvili, to je něco jako Stalin,“ směje se Iva Hüttnerová. Ve skutečnosti jde o kuře na rajčatech a koření adžika, podávané s gruzínským chlebem lavaš.
Trocha umění na závěr
„Musí se vetřít do masa, jak když masírujete ženský záda,“ předvádí názorně Bob. Jeho kamarádka doufá, že „Bohoušek si dá záležet a že to bude překvapivé a roztomilé jako on“. Iva přitom nesnáší okusování kostí.
„Na to, že nemám vůbec ráda zeleninu, je to dobrý,“ chválí jídlo Marie.
Vyvrcholením večírku je tvorba společného obrazu a ukázka, jak a čím Masajové zabíjeli lva. V první disciplíně má výhodu výtvarnice Iva, Bob také maluje a Marie chodila pět let na výtvarku, což ale skoro nikdo neví.
Jaký bude výsledek? „Hrozny jsou trochu cítit terpentýnem,“ tvrdí pak o ovocném dezertu Lumír.
Jak dopadne Kleplův večírek? Zvítězí Bobova srdečnost a bezprostřednost? „Na rovinu, už bych to nechtěl prožít, je to peklo,“ prohlásí nakonec o úterním kuchařském maratonu zmožený hostitel.
