Osobnosti sametové revoluce: 10 zásadních žen. Co dělají dnes? | Pro ženy | Blesk.cz

10 zásadních žen sametové revoluce: Co dělají dnes?

  • description
    description
    description
    description
    15. listopadu 2019 | 06:00

    Disidentky, bojovnice proti útlaku a nesvobodě byly nepřítelkyněmi státu, které za totality těžko přežívaly. Sledovali je a vyslýchali. Musely dělat podřadné práce a nesměly se věnovat svým profesím. Připomeňme si odvážné ženy, které se staly tvářemi odporu proti socialismu a jejichž snahy vyvrcholily během sametové revoluce.

    Totalitní režim plýtval jejich talentem i vědomostmi. Žily na okraji společnosti, vykonávaly podřadné práce a jejich rodiny byly perzekvovány. Nevzdaly se a i díky nim přišla sametová revoluce a svoboda.

  • Marta Kubišová

    Z natáčení dokumentu Olgy Sommerové Magický hlas rebelky.
    Z natáčení dokumentu Olgy Sommerové Magický hlas rebelky.
    Autor: BPŽ/ČSFD/A-company

    Píseň Modlitba pro Martu se stala symbolem sametové revoluce. Pro Martu Kubišovou ale měla v roce 1968 destruktivní následky. Když ji zazpívala jako reakci na okupaci sovětskými vojsky, přišel zákaz vystupování a od té doby jen přežívala. Oficiální důvod měly být erotické fotky, které ale soud nakonec označil za padělek. Nepodepsala však souhlas s normalizačním režimem, takže zákaz trval. Střídala podřadné práce jako lepení sáčků nebo montování hraček. I o taková zaměstnání ji režim vždy připravil. Modlitbu pro Martu opět zazpívala a capella na balkoně Melantrichu až 22. listopadu 1989, až z toho šel mráz po zádech. Letos píseň zahrají česká rádia 17. 11. v symbolických 17 hod. 11 min.

  • Bára Štěpánová

    Bára Štěpánová v ordinaci jako Babeta
    Bára Štěpánová v ordinaci jako Babeta
    Autor: tv nova

    Herečka Bára Štěpánová podepsala Chartu 77 a založila recesistickou Společnost za veselejší současnost, která zesměšňovala tehdejší režim. Z akcí jmenujme například Běh třídou Politických vězňů v Praze. „Samozřejmě jsme chtěli, aby to bylo trochu s humorem, ale já se pořád bráním tomu, že humor je legrace. Humor je vlastně obrana,“ řekla Bára Štěpánová Blesku. Hereččiným strýcem byl filozof, politik a chartista Rudolf Battěk (†88). V roce 1968 patřil k zakladatelům Klubu angažovaných nestraníků a v listopadu 1989 také k čelným představitelům Občanského fóra. Dnes hraje Bára například v seriálu Ordinace v růžové zahradě.

  • Dana Němcová

    Dana Němcová
    Dana Němcová
    Autor: Profimedia

    Psycholožka a bojovnice za lidská práva byla mluvčí Charty 77, spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a členka správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. V minulosti pomohla podpisovou akcí kapele The Plastic People of the Universe a režim na to reagoval tak, že jí zakázal pracovat jako psycholožka pro děti s vadami sluchu a řeči. Během totality si „užila“ domovní prohlídky i sledování tajnou policií. Pracovala jako uklízečka a živila svých sedm dětí. Spoluzakládala Občanské fórum a po volbách v roce 1990 byla členkou Sněmovny lidu za Občanské fórum.

  • Dagmar Havlová

    Dagmar Havlová
    Dagmar Havlová
    Autor: Blesk/Alexandr Malachovský

    Švagrová Václava Havla, manželka jeho bratra Ivana, často pobývala s Havlovými na Hrádečku. Navštěvovala bytové divadlo Vlasty Chramostové a účastnila se demonstrací. I ona byla vyslýchána a zatčena. Aktivně se zúčastnila 17. listopadu na Národní třídě demonstrací a ze sametové revoluce si odnesla krvácení z ledvin, s ním skončila v nemocnici. Stála v čele Občanského fóra.

  • Monika MacDonagh-Pajerová

    Monika MacDonagh-Pajerová
    Monika MacDonagh-Pajerová
    Autor: Profimedia

    Studentka Univerzity Karlovy a svobodná matka stála v čele studentského hnutí během sametové revoluce. Podílela se na přípravě demonstrace na Albertově a vystupovala jako tisková mluvčí Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol. Po listopadu 1989 pracovala v diplomatických službách a proevropsky se angažovala. O sametové revoluci a Evropské unii napsala několik knih. Je matkou zpěvačky a moderátorky Emmy Smetany.

  • Eda Kriseová

    Eda Kriseová
    Eda Kriseová
    Autor: Paměť národa

    Novinářka a spisovatelka si také vytrpěla sledování Státní bezpečností a pravidelně chodila k výslechům StB. Psala beletrii do samizdatu. Stala se také součástí disentu a dobrovolně pracovala v sanatoriu pro psychicky nemocné. Během revoluce působila jako mluvčí Václava Havla a po jeho zvolení se stala poradkyní v oblasti kultury a později vyřizovala milosti a stížnosti na příkoří, která během čtyřiceti let komunistický režim lidem způsobil. Po revoluci mohla vydávat knihy a přednášet po celém světě.

  • Anna Šabatová

    Ombudsmanka Šabatová obdržela nejvyšší francouzské vyznamenání, předal jí ho francouzský velvyslanec v ČR Roland Galharague
    Ombudsmanka Šabatová obdržela nejvyšší francouzské vyznamenání, předal jí ho francouzský velvyslanec v ČR Roland Galharague
    Autor: Facebook / Ambassade de France en République tchèque

    Signatářka Charty 77 a celoživotní ochránkyně lidských práv byla vězněna za organizování letákové akce k parlamentním volbám a za podíl na šíření samizdatu. Po podepsání charty se podílela i na dalších opozičních aktivitách. Před sametovou revolucí pracovala v nezávislé Východoevropské informační agentuře. V listopadu 1989 tak byla mezi lidmi, kteří rozhodovali o zveřejnění mylné informace o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi. Po roce 1989 byla poradkyní ministra práce, pak úřednicí, v letech 2001 až 2007 byla zástupkyní veřejného ochránce práv Otakara Motejla. V letech 2008 až 2013 byla předsedkyní Českého helsinského výboru. Anna Šabatová je držitelka Ceny OSN za obranu lidských práv, Ceny lidských práv Alice Garrigue Masarykové udělované velvyslancem USA a je držitelkou Velitelského kříže Řádu za zásluhy Polské republiky.

  • Drahomíra Dražská

    Drahomíra Dražská
    Drahomíra Dražská
    Autor: repro

    Vrátná studentských kolejí v Praze-Tróji si při čekání na ošetření 17. listopadu vymyslela fámu, že při policejním zásahu zemřel student Matematicko-fyzikální fakulty UK Martin Šmíd. Později ji vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa a zmobilizovala Československo. V následujících dnech se konaly stotisícové demonstrace. Drahomíra Dražská žije v ústraní a o jejím soukromí veřejnost nic neví.

    Již zesnuly:

  • Olga Havlová

    Olga Havlová
    Olga Havlová
    Autor: Profimedia

    Stala se první ženou sametové revoluce, přestože stála ve stínu svého manžela Václava Havla. Ten nicméně vždy nezapomínal dodat, že bez její podpory, obětavosti a rad by vše nedokázal a nestal by se tím, čím se stal. Olga si prošla všemi útrapami režimu. Podepsala Chartu 77 a organizovala schůzky disidentů. S Havlovým bratrem Ivanem vedla po Václavově uvěznění samizdatovou edici Expedice a podílela se na její distribuci. Pašovala zakázané knihy a režim ji obvinil z podvracení republiky. Přišla o čtyři prsty a bohužel nemohla mít děti. Stal se z ní ovšem vzor pro všechny první dámy, které přišly po ní. Zemřela na rakovinu v lednu 1996.

  • Vlasta Chramostová

    Vlasta Chramostová
    Vlasta Chramostová
    Autor: Martin Hykl

    „Prožila jsem tři životy: herecký, disidentský a čas návratů,“ shrnula svůj osud signatářka Charty 77 a členka činoherního souboru Národního divadla. Protože odsoudila ruskou okupaci a podepsala Chartu 77, nesměla hrát. Zřídila u sebe doma bytové divadlo. Zazářila v legendárních snímcích Spalovač mrtvol a Je třeba zabít Sekala nebo v seriálech Hraběnky a Vyprávěj. Poslední film, ve kterém si zahrála, bylo Havlovo Odcházení v roce 2011. V roce 1998 jí právě on udělil Řád T. G. Masaryka třetí třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Zemřela 6. října 2019.

Autor: Hana Langrová
Diskuse ke článku
.