Kdybychom se pokusili dělat jen střípek toho, co dělala Jackie Kennedyová, byl by náš život bohatší a měli bychom lepší pocit na duši. Chtěla zlepšovat lidem život. Byla velká kulturní fanynka a díky jejím akcím pořádaným přímo v Bílém domě se zviditelnila mnohá literární, hudební nebo jiná umělecká díla amerických umělců. Podporovala několik různých asociací pomáhajících v různých oblastech života.
Ukázala všem, jak je každý z nás důležitý. Byla empatická a uměla se vcítit do druhého člověka. Milovala literaturu a v období svého působení v Bílém domě se postarala o to, aby se rozšířila sbírka knih v knihovně Bílého domu a aby Bílý dům – nebo alespoň jeho část – byl zpřístupněn veřejnosti.
Byla skvělou manželkou, která podporovala svého muže. S její podporou a po jejím boku se tak mohl stát prezidentem Ameriky. Byla dokonalá i jako první dáma. Byla vzdělaná, pocházela ze zámožné rodiny. Původně pracovala jako editorka a novinářka a díky své profesi se seznámila se svým mužem. Po jeho smrti v této kariéře pokračovala.
Jacqueline měla oduševnělou krásu a dokonalý módní vkus. Její modely nepřestávaly fascinovat, vždycky vypadala na výbornou a není divu, že se ženy chtěly oblékat i česat tak jako ona. Cestovala se svým mužem do ciziny, mluvila několika světovými jazyky a velice se zajímala o cizí kultury. Díky své laskavé povaze se tak těšila velké podpoře a obdivu i v zahraničí.
Koncem šedesátých let se provdala za řeckého multimilionáře Aristotela Onassise, ale manželství zřejmě nebylo příliš šťastné, později se rozešli a bývalá první dáma USA žila s obchodníkem s diamanty Mauricem Tempelmanem. Zemřela v roce 1994, když jí bylo čtyřiašedesát na rakovinu lymfatických uzlin.. Pohřbili ji vedle prvního manžela na Arlingtonském národním hřbitově v americké Virginii.