Možná ji máte v hlavě uloženou jako tvrdohlavou Ivušku z nejvtipnějšího sitcomu, který se u nás kdy vysílal, a vlastně pořád vysílá, Comeback. Od té doby se Kristýna hodně posunula a je pracovně doslova na roztrhání. Nikdy by ale ani při největším vytížení nešidila rodinu, dobré vztahy jsou pro ni tím nejdůležitějším v životě.
Platí ve vašem případě: Léto rovná se volno, aneb prázdniny s dcerami?
Už roky žiju v rytmu: Léto rovná se práce. Letos to nebude jinak. Ale co máme holky, zažíváme obojí. Doufám, že v budoucnu bude toho volna víc a slunečné dny budeme prožívat jen a jen spolu, tak, jak budeme chtít.
S dětmi nadšeně kempujete, je to způsob, kterým trávíte dovolenou nejraději?
Jednou jsme si půjčili obytný vůz na víkend. Tohle je hlavně Vojtův sen, ale nás holky to baví neméně. Kdybychom byli ještě méně závislí na penězích, věřím, že bychom takhle mohli i žít. Loni jsme si pořídili stan s komfortním vybavením a užili si dva týdny v Itálii. Na takovém způsobu cestování je nádherné to poznávání a učení se novým věcem. A my se rádi učíme.
Existuje ve světě jedno jediné místo, kam se pořád ráda vracíte?
Nejraději se vracím domů. Doma je tam, kde mám rodinu. Rodina je pro mě nejvíc.
VIDEO: Holky na víně - Barbora Jánová: Za hubenost mě šikanovali už na základce. Teď jsem šťastná s novým přítelem!
Teď jste doma asi nejčastěji na Moravě, kam jste odešla za partnerem, který získal v Národním divadle moravskoslezském post šéfa činohry. Jenže vaše práce je často v Praze, rodinu máte zase v Plzni. Neuvažovala jste někdy o partnerství na dálku, nebo to není nic pro vás?
Doufala jsem, že ten pobyt nebude tak dlouhý. Partnerství na dálku? No vidíte, to jsme ještě nevyzkoušeli! A třeba to vzhledem k mé budoucí práci v Praze budeme muset od září vyzkoušet.
Práci na vztahu nepodceňujete. S přítelem jste podstoupili Kurz vztahové inteligence. Už se to nějak pozitivně odrazilo na vašem fungování?
Je to celkem nedávno, ale bohužel šlo jen o jeden den (ale to je pořád více než nic) z dvoudenního kurzu párové komunikace od Aperia. Vřele ho doporučím všem a vždy! Co přináší a přinese nám, se uvidí v horizontu dní příštích. Partnerství, stejně jako mateřství a rodičovství, nás nikdo nenaučil, a tak je dobře se v těchto oborech neustále dovzdělávat.
Když se na něčem doma neshodnete, co je vám bližší na řešení neshod – pročistit vzduch hádkou, nebo to nechat tzv. vyhnít?
Nenávidím hádky. Přijde mi to u dvou dospělých, inteligentních lidí jako naprosto nedůstojná forma komunikace. Za mě je nejlepší konstruktivní diskuze, ve které jeden druhému naslouchá, a ve chvíli, kdy jde do tuhého, se včas zabrzdí a vychladne. Po čase, s klidnou myslí, se dá k problému vrátit. U nás je tohle věc, na které momentálně pracujeme nejvíc. Často nám to drhne právě na tom návratu k problému. Ale snažíme se.
Jaký charakter musí partner mít, abyste s ním byla šťastná? A splňujete to právě Vojtěch?
Víte, pořad se mě někdo ptá, jaký máme s Vojtou vztah, jaký on je, co má za vlastnosti a jaký charakter. A já už bych za ta léta taky ráda věděla, jak to má třeba on. Jestli já splňuji nějaký jeho ideální charakter. Takže teď neodpovím, jelikož mě zajímá, co mi řekne, až si to přečte.
Tak snad se to konečně dozvíte. Teď ale k dcerám. Dorotka a Rozárka jsou ještě poměrně malé. Té starší dáváte na vybranou – když se jí ráno nechce do školky, nemusí. Jste máma, která bere vždycky vážně přání svých dětí a snaží se je splnit?
Dorotka bude od září domškolák. Snažíme se vést holky ke svobodě rozhodnutí i se všemi následky, pozitivními i negativními. Snažíme se budovat mezi námi pevné pouto důvěry a vzájemného respektu.
Jaký výchovný styl je vám blízký? Co se dětem snažíte vštípit především?
Nemám ráda slovo vychovávání. Vedeme dcery ke svobodě, k vlastní zodpovědnosti, ohleduplnosti, laskavosti a lásce. Vedeme je také k tomu, aby se ptaly a dostávaly odpovědi, aby se svěřily, když je něco trápí. Aby věděly, že jsme tu navzájem pro sebe.
Sama jste jako malá holka zažila sexuální obtěžování a veřejně jste o tom promluvila… Jste, nebo budete i v tomto ohledu před dcerami otevřená?
Už teď je směrujeme k tomu, že jejich tělo je jejich, a nikdo bez dovolení na něj nesmí sáhnout. A pokud se to stane, je to špatně. Nebudu jim barvit svět na růžovo. Povím jim, co se stalo mně. A ať se mají na pozoru.
Děti jsou evidentně červenou nitkou, která se vine vaším soukromým i pracovním životem. Už jste dostudovala předporodní přípravu a stala se dulou? Proč vlastně?
To že jsem vystudovala předporodní přípravu, mě opravňuje k lektorování předporodních kurzů, ne k „dulení“. Na to je potřeba jiné studium. A proč to chci dělat? Ráda bych ženy a budoucí rodiče připravila na to, co příchod dítěte znamená. Co je přínosné a jak si to co nejvíc užít. Je zřejmé, že naše společnost se odpojila od toho prastarého rituálního procesu, jakým porod je, a rozhodně to z dlouhodobého hlediska není prospěšné. No a já mám chuť to měnit.
V Ostravě provozujete také Koutek světa – dětskou hernu s hlídáním, která ale není jen o hlídání. V čem je tohle vaše zařízení jiné a třeba jedinečné?
Koncept Koutku je moje třetí dítě. Teď už dorůstá do batolecího věku a život s ním je srozumitelnější. Ten koncept je jedinečný tím, že je jediný v centru Ostravy, že jsem interiér vymýšlela sama, a podíleli se na něm báječní umělci z divadelního prostředí. Koutek má také velký potenciál se rozšiřovat a vrstvit. Už teď rozbíháme minimálně dva další projekty s Koutkem spojené.
Hrajete, lektorujete, řídíte Koutek světa, pečujete o ratolesti… Netoužíte někdy od rodiny a povinností utéct a někde být třeba pár dní úplně sama?
Jsem rodinný typ. Nejraději utíkám od povinností s rodinou. Ale sama také umím být, umím si ten svůj čas vyplnit. Možná toho mám tolik a různého hlavně proto, že špatně snáším stereotyp.
Když máte v programu volněji, taky ráda meditujete, cvičíte jógu… Máte na to vůbec dostatečný prostor jako maminka dvou malých dcer?
Víte, jak báječně se cvičí jóga s malými dětmi? Vnitřní klid mám, když se odpojím od sociálních sítí, od společnosti, a napojím se právě na děti, rodinu. Nebo na přírodu. Stačí se projít bosky po trávě, obejmout strom, koukat na nebe, stoupnout do řeky, sedět u ohně, pozorovat brouky. Kvůli digitálnímu světu jsme se dokonale odpojili od toho reálného. Ale ty cesty zpátky ke kořenům jsou stále otevřené!
Jste známá i minimalistickým přístupem k životu, nerada čímkoli plýtváte. Jaká pravidla v tomto ohledu u vás doma platí?
Mám už úplný odpor k fast fashion, fastfood a fastlife všeobecně. Děti i sebe oblékám v sekáči, občas investuji do lokálního oblečení. Přestává mi chutnat maso, ani ho nechci jist vzhledem k šíleným útrapám zvířat. Snažím se vyhýbat plastu, vyrábím si vlastní deodorant, šumivky do koupele, univerzální čistič. Pokud to jde, cestujeme veřejnou dopravou. Skoro nelétáme… Ale ten úplný minimalismus nastane, až začneme žít na jednom místě.
Takže bychom u vás nenašly ani plnou skříň oblečení, která je pro ženy skoro typická? Vážně i v tomto případě u vás platí, čím méně věcí máte, tím jste šťastnější?
Samozřejmě. Bohužel ale taky nerada vyhazuju věci. Ke všemu mě pojí vzpomínky. Tím, že bydlíme na třech až čtyřech místech, leccos se zatím hodí. Ale těším se, až všechno zredukujeme na opravdové minimum.
Prosím, pozvěte v závěru čtenářky na představení, kde vás můžou vidět. Přece jen sezona letních divadelních scén je tady.
Můžete mě vidět už v červenci v Ostravě a Brně ve Večeru tříkrálovém v rámci Letních shakespearovských slavností. Na začátku srpna se po čtyřech veleúspěšných sezonách můžete spolu s námi na slezskoostravskem hradě rozloučit se Zkrocením zlé ženy a mojí postavou nezkrotitelné Kateřiny. Večer i Zkrocenku pak na konci srpna odehrajeme v několika termínech i na pražské HAMU. V září oprášíme Pokračování příště, které budeme hrát v divadle Metro a na zájezdech. Čeká mě také posledních pár představení Kozí války v Plzeňském muzikálu, zkoušení v divadle Palace. A co bude dál, to je ve hvězdách…