2°C
Dnes se vám daří. Ale nebylo to tak vždy. Co vás drželo nad vodou, abyste takovým obdobím prošla?
Má sveřepost. Schopnost se vydrápat zezdola výš. Věci nevzdávám. Je to pracovitost a chuť se vždycky dostat zase nahoru. Nebojím se pracovat, brát jakoukoli práci – třeba pomáhat v domově důchodců, učit rétoriku… Když jste dole, je to jeden den blbý, druhý den také, ale třetí už přemýšlím nad plánem, jak z toho ven. A realizuju ho.
Před devíti lety jste úplně změnila životní styl, hodně jste zhubla… Co bylo hlavním impulzem?
S padesátkou jsem v sobě objevila ženu. A řekla jsem si, že je fajn, když o sebe žena pečuje a sluší jí to. Tak jsem si řekla, že zkusím, jaké to je, když mi to bude slušet. Do té doby jsem moc hezká nebyla. Teď mi lidé říkají, že mi to sluší víc než zamlada. Což se hezky poslouchá, i když rodný list nelže. V té době jsem se začala víc vnímat jako žena a začala jsem na ženskosti víc pracovat. Do té doby mi to bylo jedno. A většina mužů mě brala jako dobrou kamarádku, ale nikdy jsem nebyla sexbomba nebo ta, o které by říkali, že je kočka.
Nevadilo vám to někdy?
Ne. Vůbec. Je prima být dobrý kamarád. Nevnímala jsem to tak. Na nedostatek lásky jsem si nemohla stěžovat. Je se mnou prý údajně sranda, takže mě muži vyhledávali právě proto. Ale teď je to také fajn být v ženském těle. Umět skrýt nedostatky a podporovat, co je dobré. Ženy mi na Instagram často píšou, kde se oblékám, co dělám pro to, abych byla pořád optimistka, takže dávám díky tomu i hodně impulzů k tomu, aby to měly chuť také změnit.
Podívejte se na rozhovor s Jitkou:
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
