Středa 1. prosince 2021
Svátek slaví Iva, zítra Blanka
Zataženo, déšť 5°C

Pavel Trávníček: Do StarDance jsem nechtěl. Teď mi naplňuje život!

23. října 2021 | 06:00

Herec Pavel Trávníček (70) se nechal přemluvit k účasti v soutěži StarDance. Nelituje. Díky pohybu na parketu a synkovi Maxmiliánovi (4,5) se může cítit jako třicátník.

Pavlova o mnoho let mladší manželka Monika si ho kdysi vysnila coby pohádkového prince. Jdou společně bok po boku už hodně pátků a slavný herec se s ní úspěšně snaží držet krok. A v současné době je ve velkém – zejména pracovním – kalupu.

Liší se vaše současné vytížení od dřívějších povinností?

V podstatě je to v bledě modrém pořád stejné. Dneska s tím odstínem, že kdo má hodně práce, je rád, že má práci. Ale co se změnilo, je to, že neustále mluvíme o covidu a už nikdy nic nebude jako dřív. Všechno se změnilo a lidi se změnili. Hodně. Naučili se jinak žít. A vypadá to, že kultura je na konci potravinového řetězce. Takže uvidíme, jak to s ní bude.

Na nedostatek práce si nyní nemůžete stěžovat...

StarDance naplňuje můj život. Nechtěl jsem tam, říkal jsem, že jsem stará osoba a to je pro mladé, ale oni mě přemlouvali a přemlouvali. Říkali: pojď, aspoň uvidíš, co vydržíš! Ukecali mě a musím říct, že ti, kteří to absolvovali dřív, měli pravdu – je to hrozný!

Kdo vás nakonec přemluvil – někdo z rodiny, nebo ze štábu?

Monika mě přemluvila, abych to zkusil. Tak jsem si řekl: no tak dobře, tak uvidím. To je důležité pro všechny starší osoby, jako jsem já, že zapomeneme, že už nám není třicet.

Pavel Trávníček: Ve StarDance budu rarita! • VIDEO: David Turek

Tancování před televizními kamerami je náročné?

Je toho hodně. Jako partnerku mi přidělili Veroniku Lálovou. Varovali mě, že její doménou jsou latinskoamerické tance. Ona je takový čert. Ale já jí věřím, je bezvadná a krásná. Snažím se to na parketu málo kazit a ona dělá to těžké.

Který tanec máte nejraději?

Valčík se nám docela povedl. Jak správně říká Veronika, jeví se jako lehký tanec, ale není to vůbec pravda. A tango se mi líbí. To je výrazový tanec. Na jive si ještě pamatuju ze svého mládí. Je sice jiný, než jak jsme to tancovali, ale řekl bych, že nám to docela jde.

Jste zvyklý se pravidelně hýbat nebo sportovat?

Od mládí jsem byl docela velký sportovec. Bavilo mě to, protože si myslím, že je moc dobré unavit tělo. Aby hlava úplně nezhloupla. Tělo a mysl jsou provázané. Proto je dobré trénovat. A člověk potom dobře spí. Měl jsem rád sport, atletiku a tenis a docela umím lyžovat. Provázelo mě to celým životem, takže ještě držím pohromadě.

Konzultujete s lékaři, kam až můžete ve StarDance zajít, nebo jsou vůči vám mírní?

Jsou na mě hodní. Máme tam i nějaké zvedačky, což je těžké. Ale myslím, že se to dá zvládnout.

Jak se stavíte k nebezpečí s názvem covid-19?

Koho by to napadlo, že rozloží tento náš svět, až bude úplně na cucky. Můj kamarád japanolog, který je velmi často v Japonsku, to přirovnává k zemětřesení. Všechno zhasne, vypne, přestane téct voda a je po vás. A je šlus a je konec. Koho by napadlo, že vznikne nějaký vir a svět si s tím nebude vědět  rady? Byli jsme vychováváni tak, že člověk si se vším ví rady. Že je neomezený vládce všeho, a ona to vůbec není pravda. Jak jsme zvyklí, že člověk spolkne pilulku a šup – už je zdravej, tak to asi s covidem takhle nebude.

Vás také tahle nemoc postihla?

Mě ne, ale stejně jsem se musel nechat očkovat. Aby nás pustili do televize. Nevím, podle čeho si covid vybírá. Ale očkováni jsme, abychom ho nechytli.

Co ještě děláte pro své zdraví?

Člověk by měl zdravě jíst, což u herců nepřipadá v úvahu, protože potrava je až to poslední, až zbyde čas. Není to dobře. V jistém věku jsem také zjistil, že už musím nějak omezovat jídlo a vybírat si. Už to není, co to bývalo, tak se musím trošku ovládat.

Omladilo vás pozdní otcovství?

Myslím, že určitě. A taky změnilo. Mám úplně jiný přístup k věcem. Dneska, když mě někdo někam láká, tak se hluboce zamyslím a řeknu si, že radši budu s Maxmiliánem. To je to nejlepší na světě. Plno věcí už mi připadá zbytečných.

Co spolu podnikáte?

Je mu čtyři a půl roku. To je to žvatlavé období, kdy dostává různé nápady, takže si s ním musím hrát. Teď má obrovskou fantazii. A víte, co mu závidím? Že je ve věku, kdy si myslí, že svět je tady kvůli němu. A ono je to obráceně. Jenomže on má ještě milion času a já už ne.

Poznáváte se v synovi?

Docela i jo. To je, jako když si člověk v dospělosti uvědomí, že některé věci u svých rodičů neměl rád, a potom s hrůzou zjistí, že přesně to dělá taky. Přeju Maxmiliánovi, aby byl zdravý po celý svůj život a aby byl na své rodiče vždycky pyšný a hodný. A aby si pamatoval, že to s námi bylo fajn.

Jaké máte nejbližší plány do budoucna?

Až skončí StarDance, začneme shánět peníze na jeden film. Bude se jmenovat Kabaretiér. A budu provozovat takové talkshow, besedy, které rád dělám, protože s lidmi je bezva práce a zajímá je, když se jim povídá. Třeba seniorům. I když já už jsem taky věkově senior. A hodně jsem proto zvolnil. 

Další články a rozhovory nejen o zdraví naleznete v Blesku zdraví. Aktuální číslo si můžete zakoupit v novinových stáncích či na ikiosek.cz/bleskzdravi.

Autor: Libuše Večeřová