2°C
O tom jsem si povídala s koučem Janem Mendělem, který se zabývá duchovními naukami, seberozvojem a jejich praktickým využitím v kazdodenním životě. A také je autorem bestselleru Uprdelismus.
Tak jak na to?
Snadná otázka, složitá odpověď. Mít věci u prdele je umění, které si člověk musí postupně osvojit. Není to tak, že lusknu prstem a je to. Je třeba se dlouhodobě a systematicky přeučit na nové myšlení. Vyžaduje to mentální disciplínu, pravidelnost, vytrvalost a neustálou analýzu. Ale není to tak těžké, jak to zní. Když člověk chce, tak se to dá, ale ta pravidelnost, se kterou na tom pracujeme, je skutečně klíčová.
A nemáme to vrozené, jak k věcem přistupujeme?
Určitě všichni přicházíme na svět s nějakým vrozeným osobnostním profilem, takže pro někoho je to snazší, pro někoho těžší. Faktem ale zůstává, že je možné pro každého se to naučit a celoživotně se v tom zlepšovat. Samozřejmě, ohromný vliv na naše nastavení má naše raná výchova a rodina, která nás obklopovala. Když se chce člověk stát uprdelistou, musí nejdřív zjistit, čemu věří, jaký postoj má k hlavním životním oblastem a odkud tyto tendence pramení, co mu rodiče a učitelé říkali, když byl malý atd. Těžko se bojuje s nepřítelem, kterého neznáme. Ale jakmile si uvědomíme, proč v té či oné situaci nějak reagujeme, odkud jsme tyto reakce odkoukali nebo kde se je naučili, můžeme se vědomě rozhodnout je pozměnit, anebo zcela vyměnit za jiné. Celý tento proces je jedno velké zvědomování. Jakmile si něco jasně uvědomuji, už to můžu řídit vůlí a vytrvalostí přepsat vzorce v hlavě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
