Ondřej Brzobohatý „narostl“ do 104 kg. Přežírali jsme se! | Pro ženy | Blesk.cz

Ondřej Brzobohatý „narostl“ do 104 kg. Přežírali jsme se!

2. července 2020 | 06:00

Napsal hudbu k večerníčku o jezevci Chrujdovi, připravil novou desku Richardu Müllerovi a hlavně stvořil další muzikál. Ondřej Brzobohatý využil nucené pauzy na sto procent. A taky během ní stihl přibrat a následně zhubnout o 12 kg! Manželka Taťána mu v tom zdatně sekundovala.

Chtěl jste dělat dokument o svém otci Radoslavu Brzobohatém, v jaké fázi se nachází?
Stále ve fázi příprav. Ale mám už bodový scénář, vím, jak ho chci dělat. Ale než abych o něm mluvil předem, počkejme, až bude hotový. Ať ten film hovoří sám za sebe. Teď přemýšlím o tom, kdy ho budu točit, s kým, a kam kvůli tomu pojedu.

Kde jste byl během nouzového stavu?
V Opočně u Taťániných rodičů. Je tam nádherná příroda, park, obora... A pak jsem byl hodně doma, protože jsem psal hudbu. Zaplaťpánbůh jsem volný čas využil k tomu, abych dodělal všechno, co jsem měl.

Což je i nový muzikál. Můžete už konečně prozradit, o čem bude?
Bude to rodinný muzikál, to je zatím jediné, co můžu říct.

Psal jste ho pro konkrétní herce jako v případě Legendy jménem Holmes, kdy jste věděl, že hlavní postavu ztvární Vojta Dyk?
V případě Sherlocka jsem měl už hudbu napsanou, když do toho Vojta Dyk vstoupil, a pak jsem mu řadu věcí upravoval na tělo. Teď mám určitou představu, kdo by měl jednotlivé role zpívat, ale ty lidi teprve budeme oslovovat, tak si jejich jména ještě nechám pro sebe.

Snažíte se Holmese uvést i v zahraničí?
Pokouším se o to průběžně, ale ne příliš na sílu. Líbilo by se mi, kdyby se hrál ještě jinde, ale jsem nohama na zemi. Není jednoduché s něčím takovým vycestovat. Ale třeba se to podaří. Zatím máme podepsanou smlouvu v Koreji.

Nebojíte se, že překladem libreta z něj vznikne úplně jiný kus?
Nebojím. Viděl jsem tam Draculu, byla to jejich korejská verze, ale celý koncept byl moc pěkný. Sice jsem nerozuměl tomu, co zpívali, ale bylo to hezký.

Omezily se možnosti cestování do zahraničí, což zvlášť pro vás musí být dost bolestné. Jak se s tím srovnáte?
Bude mi chybět hlavně New York a Amerika obecně. Evropa snad bude k cestování vstřícnější. Takže jakmile to půjde, rád vycestuju, ale co se týče dovolené, v tom mám jasno. Letos to bude Řecko nebo Chorvatsko, tam se jezdit dá.

Co vás na New Yorku tak přitahuje?
Je to to jedno z nejkrásnějších měst vůbec. Nádherně tepající, s fantastickou nepřenositelnou energií. Neznám jiné podobné. Jsou tam skvělí lidé, vynikající umění a hrají se tam nejlepší muzikály na světě.

A je tam úžasná gastronomie z celého světa. Mimochodem, vy jste během karantény ani neztloustl.
Ale ztloustl, a moc. Dvanáct kilo. A taky jsem už stačil zhubnout. Vážil jsem 104 kg, teď mám 92 kg.

Jak se vám to podařilo?
Pil jsem pivo a přežíral jsem se. Ale spíš jsem byl takový opuchlý. Byla to kila, co člověk rychle nabere, ale i shodí, když je k sobě přísnej. Říkám jim kila z lásky, protože člověk jí s láskou.

Takže jste držel dietu?
Stačilo, že jsem omezil pivo. U chlapů to tak bývá. Vzdáte se piva a hned první týden jde dolů pět kilo. Diety nezkouším, maximálně si občas dávám týdenní půst. Piju ovocné a zeleninové šťávy a jím jenom hovězí vývar, abych si trošku pročistil tělo. A hlavně nepiju vůbec žádný alkohol. Tělo se pak znova nakopne. Ale diety mě nebaví. Abych jedl něco, co mi nechutná, to ne.

Vy ale i sám vaříte a rád. To jste zdědil po mamince?
Určitě. Vaří geniálně, je fantastická kuchařka. Všechny návštěvy to vždycky ocenily. Díky ní mě to chytlo. Postupně jsem se vařením zabýval víc a víc a teď dělám ambasadora kuchařskému nároďáku (národní tým českých kuchařů a cukrářů, pozn. red.). Tím pádem mám možnost dostat se do nejvyšší gastronomie. Tam vidím, jak se pracuje s espumou (sladká či slaná pěna s výraznou chutí vyrobená za pomoci sifonové lahve, pozn. red.), jak udělat opravdu dobrý vývar nebo třeba jak se táhne demi glace (silná omáčka, která umocní masovou chuť pokrmu, pozn. red.).

Dagmar Pecková o Onassisovi: Idiot zůstane idiotem

Když jste v cizině, navštěvujete vyhlášené podniky?
Mám to rád, ale nejsem posh strávník, který by chodil jenom po michelinských restauracích a řešil, kolik má která hvězd. Vařit se dá s láskou i v zaplivané putyce.

Kupujete si nové vychytávky do kuchyně?
To jo, v tomhle jsem docela ujetej. Naposledy jsem si pořídil speciální nástavec na KitchenAid Mixér. Takže teď si můžu dělat svoje vlastní klobásy.

Vaří i vaše manželka?
Ona by ráda, ale nemá šanci.

Ale přibrat taky umí.
A zase shodit. Je to až k neuvěření. Poté, co se spolu šťastně prožereme ke kilům navíc, přijde jí zakázka na focení a do týdne má všechno dole. Je to trošku nespravedlivé, já kvůli tomu musím trpět daleko víc.

Jak jste spolu zvládali karanténu a hysterii kolem koronaviru?
Musím říct, že v jednu chvíli jsem zjistil, že té panice, která mi byla vnucována médii, podléhám, a že to tak nechci. Tak jsem se rozhodl nežít podle toho, co strašného si kde přečtu, a neorientovat se podle novinových titulků. Přestal jsem sledovat počty nakažených a vyléčených, koronamapu… Naprosto jsem se od toho odřízl, věnoval jsem se pouze práci a bylo mi daleko líp.

Napsal jste novou desku Richardu Müllerovi, ale připravujete taky projekt s Viktorem Preissem, jak bude vypadat?
Dělám hudbu k jeho textům, které mají básnickou formu. Jsou to úchvatné kousky, které se dají zhudebnit. Chceme kolem toho udělat i happening. Na chvíli jsem sice musel tuhle práci opustit, protože jsem dopisoval jiné věci, které spěchaly, ale brzy se k ní vrátím.

Kde byste to uvedli, ve Viole?
Buď ve Viole, nebo najdeme větší prostor.

Autor: Ivana Bachoríková