5°C
Prý jste chtěla vždy vypadat starší. Ještě pořád to tak máte?
Teď jsem spokojená. Ještě mě celkem nic nebolí, mám už snad větší nadhled, nebuším nikdy na zavřené dveře a jsem v určité míře strůjcem svého osudu. Určitě bych nechtěla být mladší.
Berete to tedy, jak to je – nikdo nemládne a nemá smysl závodit s časem…
Přesně. Takový závod bych asi těžko vyhrála.
Jak se udržujete krásná a fit?
Krásná v modelkovském slova smyslu nejsem, ale fit asi ano. Nejezdím moc autem, když je někde čistá voda, tak jdu plavat a nepiji mléko ani alkohol.
Ke sportu jste asi vždy měla blízko…
Vrcholově jsem nikdy nic nedělala, ale mám ráda tanec, akrobacii, skoky do vody, plavání, tenis. Na něco z toho ale koukám jen v televizi a z dálky sportovce obdivuji.
Manžel je hokejista. Víte, co je ofsajd, nedovolené bránění nebo hra vysokou holí?
Několikrát jsem se ptala, ale v polovině výkladu mi začaly myšlenky plout jinudy, takže k meritu jsem se nikdy nedostala. A víte co? Vůbec mi to nevadí! (smích)
Nevadí vám, že na vás mohou v Kanadě mnozí nahlížet jen jako na manželku slavného hokejisty?
Víte, já už jsem tak zvyklá na nejrůznější nahlížení na mou osobu, že je tohle to poslední, čím bych se teď v životě zabývala. Pokud pracujete a máte plnou náruč plánů, pouštíte soudy a názory jedním uchem tam a druhým ven. A pokud odvedete ve svém oboru dobrou a čistou práci, ani se s podobnou myšlenkou nikde nesetkáváte. Tedy mně osobně se to nestalo.
Nechybí vám za oceánem rodina a přátelé?
Přátele tam máme a rodina se za námi sem tam staví v Montrealu. A když ne, přijedeme naopak my do Čech, takže je všechno v pořádku.
Lucie Vondráčková vypráví o životě v Kanadě:
Celý rozhovor s Lucií Vondráčkovou si můžete přečíst v novém čísle Blesku pro ženy.
