Pro mnoho žen je čtyřicítka jistým nepříjemným milníkem. Říká se, že po čtyřicítce se už po vás nebudou otáčet chlapi, ale Alena Kupčíková je přesvědčena, že život teprve začíná. Těsně před čtyřicítkou se jí totiž osobní život převrátil vzhůru nohama. „Po pětadvaceti letech jsem se dala dohromady se svou první láskou a během čtyř měsíců jsem byla těhotná se svým prvním dítětem,“ vyprávěla Alena.
Mít dítě a být matkou jí vždycky připadalo jako ztráta svobody, nakonec se ale dostavil úplný opak. „Zjistila jsem, že jsem žila v úplné nesvobodě, protože jsem úzkostlivě lpěla na své svobodě, kdy člověk nemá děti, ale má pocit, že může dělat cokoli. Od té doby, co mám Sáru, tak spoustu věcí neřeším a na všechno nahlížím s větším nadhledem, i na umění.“ Mateřství jí dalo ještě další rozměr, barvy. „Vždycky jsem si myslela, že geniální jsou jedna linie a jednoduchost, ale ta radost, kterou prožívám, mi dala barvy.“