Mlsný jazýček, jako je ten Pohlreichův, neuspokojí jen tak něco. Když vyráží do města na jídlo, podle čeho si vybírá, kde se nají? „Restaurací, do kterých pravidelně chodíme, je asi deset. V Praze je v tuto chvíli něco, co jsme si nedovedli vůbec představit: že budeme chodit do restaurací podle toho, na co budeme mít chuť, a to od italské přes indickou až po různé fusion. Ani v tom nejdivočejším snu mě nenapadlo, že to bude takhle dobré.“
Říká se, že kovářova kobyla chodí bosa, tudíž nás zajímalo, jak se vaří u Pohlreichů doma. Jestli připravují osvědčené recepty, nebo experimentují. „Moje žena toho moc nenavaří, jídlo není to, kvůli čemu jsme spolu. Občas doma zaslechnu, že vařím pořád to stejné dokola, ale doma vařím většinou jednoduchá jídla. Steak, těstoviny, ryba. V tomhle okruhu se to pohybuje a asi se občas opakuji,“ přiznal šéfkuchař.
A co má nejraději, když připravuje jídlo jeho žena? „Ženy, které vaří každý den pro své muže, to nemají vůbec jednoduché. Aby to bylo pestré a mělo to nějaký smysl. Je to pěkná šichta. Moje žena je nejlepší na uvítání, když se vracím domů,“ prohlásil Pohlreich. Vaření teď rozhodně není pro něj ani jeho ženu prioritou. Nejdůležitější jsou podpora a láska, které jí pomáhají zdolávat zákeřnou rakovinu.