Pavel Novotný: Ženu Romana Vojtka jsem nikdy neměl rád | Pro ženy | Blesk.cz

Pavel Novotný: Ženu Romana Vojtka jsem nikdy neměl rád

16. března 2015 | 06:00

Pavel Novotný se nebojí nazývat věci pravými jmény. Sám sobě říká protekční spratek a tvrdí, že nesnáší pokrytectví. Je ranař, ale v rozhovoru s ním člověk získá dojem, že spravedlivý.

Upřímně říkám: byl to pro mě jeden z nejzábavnějších rozhovorů. „Odborník“ na bulvár Pavel Novotný je naprosto otevřený a nebere si servítky. Občas mluví tak rychle, že sotva stíháte. Ale pozor! Je vlastně nenucený a milý. A jeho postřehy ze života celebrit? Jsou drsné a pikantní. On si ale stojí za tím, že mluví jen pravdu a nic než pravdu...

Jak vám bylo, když vás v Prásku nahradila Gábina Partyšová?

Je to právo každé televize, i když nebudu tajit, že to byla velmi nestandardní výměna. Její pravé důvody si ale nechám pro sebe. Moje rodina je s touto stanicí spojená dlouho a dostal jsem příležitost i jako kokta, čehož si vážím.

Netajíte se tím, že Gábinu moc nemusíte. A to už dlouho. Proč?

Ona skrze vztah s velmi nebezpečným člověkem překročila hranici mezi novinářem a celebritou tak bezprecedentním způsobem, že si jí už nikdy nebudu vážit. Pokusila se využít prostředky, které mě do té doby byly známé jen z detektivek a z kauz, jež se netýkají showbyznysu. I moje žena ji od jisté chvíle vůbec nemusí.

Vaše žena ale nemusí ani showbyznys, jak jsem si všimla v dokumentu Dělníci bulváru…

Mou ženu to vůbec nezajímá. Je to slušná holka. Úplně mimo dění. Ale říká mi, ať se realizuju, podporuje mě. Mimochodem: víte, proč mě nesnáší ostatní bulvární novináři? Dopustil jsem se totiž dvou „zločinů“. Zaprvé: většina z nich má touhu stát se sami celebritami. A já jsem se, na rozdíl od nich, proslavil. Navíc mám šťastné manželství a dvě krásné děti. Zatímco oni většinou žijí život céčkových celebrit, mají rozhašený osobní život, nemají sex, přátele. A že na mě pak dokumentaristi delegují, že jsem nějaký král bulváru? Nejsem! Nejlepší bulvár u nás dělá Blesk. To vím moc dobře. 

Jak jste se s manželkou vlastně poznali?

Sbalila mě v klubu Solidní nejistota, kde jsem byl tenkrát ještě jako redaktůrek. Věděla, kdo jsem, ale neznala můj seriál na Streamu Univerzita balení, což mě opravdu šokovalo. Nečetla Spy a vlastně mě ze začátku vůbec nechtěla. Přiznávám ale, že hned něco bylo, vyměnili jsme si vizitky a čau... Až po týdnu jsem její vizitku našel a všiml si, že se jmenuje Kouřilová. To mě tak překvapilo, že jsem ji pozval na jídlo… A už jsme spolu šest let.

Čím vás dostala?

Viděl jsem holku z Moravy, která žije osm let v Praze. Takovou tu tvrdou, obouchanou. Dělala servírku a měla dvě zaměstnání. A já si říkal: „To je ženská, běhá po place, vydělává, šetří. To bude matka mých dětí.“ Připadala mi jako odolný typ, který přežije všechno. A musím říct, že jsem si vybral fakt dobře. Žádnou krávu, jako pan Vojtek, jsem si nevzal.

Když na to narážíte, víte, jaké pozadí má kauza Roman Vojtek versus těhotná manželka?

Roman asi není úplně svatý člověk. Jenže to nejsme nikdo, ani já. Ale je to kluk, který v dětství přišel o oba rodiče. Máma mu zemřela na rakovinu, otec na infarkt. Měl velmi smutné dospívání. Velcí kámoši sice nejsme, ale znám ho. A vím, že je to poslední člověk, který by jen tak opouštěl matku svých dětí. Ona mu rodinu, kterou neměl, vytvořila. Je to typ člověka, u něhož vím, že neexistuje rajda, která by ho odvedla. Jsem si jistej, že ten kluk zjistil něco strašnýho. A už v tu vteřinu věděl, že za to draze mediálně zaplatí.

Jeho ženu znáte osobně?

Znám. Ženy jejího typu označuju jako predátorky. Je vedle ze sídliště a společně se svou sestrou – dvojčetem – byly divošky. Spousta mých přátel dodnes vzpomíná. Na rovinu říkám, že jsem ji nikdy neměl rád. Tím, že jsem se postavil na Romanovu stranu, dostávám podporu z tak neuvěřitelných míst! Hodně lidí, kteří mě třeba vůbec nemají rádi, mi za něj děkují. Ještě k tomu chci říct, že mi připadá správné, že jí řekl, že k ní už nic necítí. Ona sama by toho nebyla nikdy schopná. Podváděla by ho a dál by si užívala status paní Vojtkové. Osobně nesnáším rychlé soudy a lynče a Roman je pro mě čestný člověk.

Pokračování rozhovoru a další zajímavé články najdete v tištěném magazínu Besk pro ženy, který vychází právě dnes.

Autor: Alena Dušková