Víme víc! Vyšetřovatel z Cest domů Radúz Mácha se chce letos ženit | Pro ženy | Blesk.cz

Víme víc! Vyšetřovatel z Cest domů Radúz Mácha se chce letos ženit

7. ledna 2015 | 06:00

Herce Radúze Máchu znáte pravděpodobně nejlépe ze seriálu Cesty domů, kde hraje mladého vyšetřovatele Jaryna. Tato profese se neobejde bez adrenalinových situací a zážitků. Jak jsme zjistili, Radúz se takovým zážitkům nevyhýbá ani ve skutečném životě. Ovšem, dámy, možná zapláčete, je šťastně zadaný s baletkou Martou Drastíkovou a dokonce začíná mluvit o svatbě. 

V seriálu Cesty domů hrajete mladého policistu Jaryna, který si umí lidi kolem sebe získat. Zároveň si umí  užívat života. Jste ve skutečnosti také takový?
Myslím, že si Jaryn získává lidi kolem sebe, ale zároveň je někdy trochu i terčem posměchu, hlavně díky své mladické touze po spravedlnosti. Vlastně mu vždycky při čtení scénáře hrozně fandím a chvíli naivně, zároveň s ním, věřím ve šťastné konce. Jestli já osobně si umím lidi kolem sebe získat, to by asi měli posuzovat druzí. Ale necítím se jako typ, který hned při prvním setkání baví společnost. Potřebuju chvíli času, než se otrkám. Užívání si života mám osobně spojeno se zvýšeným adrenalinem, což Jaryn jako policista určitě často zažívá. Já jako herec můžu při své profesi příležitostně žít osudy nejrůznějších postav, takže adrenalinu zažívám a snad ještě zažiju dosytosti.

Kdy si vy nejvíc užíváte života?
Při sportu, v poslední době hlavně na horolezecké stěně. Teď o Vánocích jsem si taky vlastně dost užíval života, když jsem byl na pár dní s celou svou rodinou, to je pro mě docela vzácnost. Vídáme se totiž jen párkrát za rok a občas mi v Praze chybí náš velký stůl v Rožnově a u něj v neděli všechny generace.
V létě miluju dovolenou u moře s přítelkyní, kamarády, šnorchlováním a spoustou slunce. Mým snem je udělat si kapitánské zkoušky a plavit se s plnou lodí přátel po moři.

Jak jste slavil příchod nového roku? 
Většinou já nebo přítelkyně na Silvestra hrajeme v divadle, takže chata na horách a lyžovačka se bohužel nekonají, i když po tom každý rok tajně toužíme. Ale letos jsme měli v jedné pražské kavárničce takový, dalo by se říci, školní sraz z JAMU. Mnozí pracují v Praze, jiní dojeli z nejrůznějších koutů a sešlo se nás kolem čtyřiceti. Každý přinesl něco dobrého, takže se koštovaly pokrmy, do toho trochu tančilo, pilo a hlavně povídalo. S některými jsem se od školy neviděl, takže do ranních hodin bylo o zábavu postaráno.

Dáváte si novoroční předsevzetí?
Osobně si žádná konkrétní předsevzetí nedávám. Když se pro něco rozhodnu, tak vím, že je nejlepší začít hned. Na začátku nového roku mám spíš jen taková osobní přání, tužby a sny, které se ale nevyslovují nahlas. Jinak se prý nesplní! 


Vy i vaše přítelkyně jste oba velice pracovně vytíženi, nebojíte se, že vám práce naruší vztah?
To je pravda. Já měl na podzim opravdu docela frmol. Zkoušel jsem prakticky denně v divadle, do toho natáčení a představení, navíc série zájezdů s divadlem do Bělehradu, Lince, Budapešti, Bratislavy. Leden mám konečně volnější, a snad po roce mám tři týdny v kuse, kdy nezkouším ani netočím, jen zhruba třikrát týdně hraju. Marta však zrovna začíná zkoušet novou premiéru, v divadle je skoro denně do šesti, večer hraje. Někdy mi samozřejmě chybí, ale zároveň je fajn, že jsme si i po tolika letech spolu vlastně pořád vzácní a každou společnou chvilku si užíváme.



Ona je půvabná baletka, vaše hvězda prudce stoupá a obdivovatelek máte mraky. Nežárlíte na sebe?
Zas tak prudce bych to u sebe neviděl, je třeba zůstat při zemi. Občas přijde nějaký dopis, což potěší, ale na rande mě zatím nikdo nezval, takže ani není na co žárlit. Ale shodou okolností zrovna předevčírem Marta donesla domů kytku po představení, prý od tajného ctitele, který se nepodepsal, tak to jsem trošku žárlil já. Ale Marta je nádherná i uvnitř, takže jí stoprocentně věřím a nebojím se.

Co na ženách všeobecně nejvíce obdivujete?
Úsměv, pohled z očí do očí, ladné pohyby, přirozenost, vlastní názor.

Jakou vlastnost by podle vás neměl postrádat pravý muž?
Pravý muž je pro mne otec rodiny, ochranář, gentleman, dodržuje slovo.

Věříte v instituci manželství a vůbec všeobecně – ctíte tradice, nebo jste spíš moderní a radikálnější typ?
Dřív jsem tohle moc neřešil, přišlo mi jedno, jestli jsou, či nejsou dva "úředně" spolu. Ale věřím, že manželství je obrovský závazek, a může tak vztah prohloubit, posunout na "vyšší level", kde postupně přibudou děti a všechno to hezké okolo nich. Vlastně se na to poslední dobou začínám čím dál tím víc těšit.

V divadle jste si už pravděpodobně splnil nejeden sen, co se rolí týče. Je nějaká role, o které sníte už od školy?
První rok v Národním divadle byl pro mne spíš takový splněný, hodně tajný sen. Co se týče rolí, tak ještě kdysi na konzervatoři jsem sníval o Romeovi a Hamletovi. Ani jeden zatím nepřišel, tak uvidíme. Každá nová role je pro mě výzva, tak kéž by jich bylo dost a stály by za to.



Máte nějaký idol či hrdinu, kterého byste rád ztvárnil na filmovém plátně?
Chtěl bych si zahrát v nějakém sci-fi, ale to v našich končinách bude asi trošku problém. Třeba Malého prince.

Co vás v novém roce čeká nového, ať už pracovně nebo v soukromí? Na co se nejvíce těšíte?
Od února začínám zkoušet s novým šéfem činohry, Danem Špinarem, hru Zemětřesení v Londýně. Jinak budu dál pokračovat v natáčení Cest domů. Další zkoušení v divadle je zatím ve hvězdách, rýsuje se snad něco zajímavého, ale nerad bych to zakřikl, pač nevím, zda půjde vše časově skloubit. V osobním životě se těším, že se nám třeba podaří poskočit na ten "vyšší level".