Přibrat v těhotenství 35 kilo je poněkud extrém, jak se Vám to podařilo?
Ani sama nevím. Překvapilo to nejen mě, ale i mé okolí. Jsem přirozeně hodně štíhlá, nikdy jsem neměla s váhou problém a najednou jsem dopadla takhle. V den porodu jsem měla 98 kilo, a to jsem rodila o 14 dní dřív. Kdyby to bylo v termínu, tak si myslím, že těch sto v pohodě dám. Ale nestalo se to nějakou přehnanou chutí k jídlu, navíc jsem každý den chodila se psy několik kilometrů. Je ale pravda, že jsem v těhotenství měla trochu chuť na sladké, které normálně skoro nejím. Největší podíl na tom ale asi mělo zavodnění. Ke konci už mé tělo dostávalo fakt zabrat, až jsem se divila, co všechno s tou váhou zvládnu. No, ale zase jsem měla příjemný porod, naprosto bez problémů. Vlastně celé mé těhotenství bylo bezproblémové. Po psychické stránce jsem se cítila skvěle, ani zdravotní problémy jsem žádné neměla, až na ten šílený váhový přírůstek.

Jak jste tehdy řešila oblečení?
Napřed jsem nosila legíny s rozstříhnutou gumou a přes ně dlouhá trika. Ale když už mi i ta dlouhá trika začala být krátká, koupila jsem si těhotenské džíny velikosti 48. Ty mi ale taky brzy byly malé. Ke konci, kdy už byla zima, jsem nosila kamaše, přes ně volné svetry a bundy manžela. S oblékáním to bylo fakt hrozný, protože mi byly asi jen čtyři věci, které jsem dokola obměňovala.

Jaké to je pro modelku, která je zvyklá na štíhlou postavu? Nebylo to frustrující?
Po porodu jsem to vůbec neřešila. Pro mě bylo zadostiučinění, že mám krásného zdravého syna. Hlavně ani okolí mi to nijak nedávalo najevo. Manžel byl úžasný, nikdy jsem neslyšela, že vypadám hrozně, nebo že bych se sebou měla něco dělat. Smířila jsem se s tím, že se mi možná nepodaří zhubnout.

Ale podařilo se. Jak jste kila shodila?
Po porodu se mi upravily chutě, takže jsem zase přestala jíst sladké a po šestinedělí jsem začala trochu posilovat břicho. Do fitness centra jsem nechodila, ani nedržela diety, protože jsem dlouho kojila. Starost o dítě je ale takový záhul, že to šlo dolů skoro samo. Nejvíc jsem zřejmě zhubla, když se syn budil pět měsíců každou noc po dvaceti minutách, to mi fakt dalo zabrat.

Takže jste nakonec nemusela radikálně měnit šatník.
Teď už obleču všechno. Ale když jsem měla ještě nějakých 96 kilo, stála jsem před svou skříní a koukala na ty všechny své oblíbené džíny a říkala si: Tohle přeci nevyhodím, ani nikomu nedám. Vzala jsem si do hlavy, že si prostě nové nekoupím a jednou zase obleču tyhlety a budou na mě vypadat dobře. Kdyby se mi to nepovedlo, tak bych asi teprve měla frustraci.

Elasticita kůže má své hranice, co obávané strie?
Mazala jsem se vším, co na to je a vyzkoušela spoustu značek. Je to ale do velké míry dané genetikou a ta u mě naštěstí zafungovala v tom dobrém. Paradoxně tam, kde kůže byla napínaná nejvíc, tedy na břiše, by dnes nikdo vůbec nepoznal, že jsem byla těhotná. Jen mi malinko popraskala stehna, ale až v oblasti kalhotek, takže to není skoro vidět.

Kdy se chcete vrátit k práci? Budete zase hrát jako dýdžejka?
Už občas vystupuju, hlavně v zahraničí. Nedávno jsem byla v Madridu a teď poletím do Belgie. To pak hlídá manžel a jsem za to ráda. Manžel je jinak hodně pracovně vytížený, ale aspoň pozná, že mateřská dovolená není vůbec žádná dovolená. Já mu zase někdy pomáhám v jeho agentuře. Pořádá různé společenské a hudební akce a tak vypomáhám třeba z produkcí, nebo reklamní kampaní. Nejvíc se ale koncentruju na syna. Snažím se ho vychovávat, i když už teď, v 15 měsících, projevuje svou silnou osobnost. Je vidět, že to rozhodně není dítě, které bude sedět někde v koutě. Je hodně temperamentní, ale to je dobře. Je to takový ten kluk, který když zakopne a rozrazí si ret, utře si krev a jde dál. Není žádný uplakánek a maminčin mazánek, s ničím nemá problém. Má rád auta, kola a říká dvě slova: baf a auto. Slovo máma stále ignoruje, i když mu ho vštěpuju každý den několik hodin.

Mateřská někdy může nabrat nepříjemný stereotyp, jak vypadá Váš den?
Syn od půl roku spí ve svém pokoji a budí se tak v sedm. Tak vstanu, dám mu do postýlky láhev s mlíkem, knížky a nějaká auta a on si v klidu hodinu hraje. Já se jdu ještě dospat. V osm ale už na mě volá a chce společnost. Po snídani se většinou vypravíme ven. Po obědě jde na tři hodiny spát. Jinak se ale hodně navštěvujeme s kamarádkami, chodíme s dětmi na cvičení, jezdíme na výlety, takže to rozhodně není stereotyp. Večer v půl osmé mu přečtu krátkou pohádku a dám ho spát. Pak mám čas jen na sebe a na manžela.

Teď jste se po porodu poprvé objevila na módní přehlídce, chyběl vám modeling? Je to Váš návrat na mola?
Že by mi modeling vyloženě chyběl, to ne. Beru ho jen jako koníčka, ale mám v branži spoustu kamarádek, které mi chyběly. Tentokrát to pro mě ale bylo velké zadostiučinění, že se totiž zase vejdu do těch modelingových velikostí. Když přiberete v těhotenství tolik jako já, tak se s molem už rozloučíte. Takže to vlastně je takový můj návrat.