Zamilovaná Krainová: Přítel Karel mi dal křídla! | Pro ženy | Blesk.cz

Zamilovaná Krainová: Přítel Karel mi dal křídla!

18. května 2010 | 11:53

ROZHOVOR: Opakovaně Simona Krainová (37) několikrát prohlašovala, že konečně našla muže svého života. A opakovaně se spálila. Ať už šlo o moderátora Bořka Slezáčka, za kterého se i provdala, tureckého přítele Alpa, nebo hokejistu Jiřího Hudlera, se kterým se rozešla po jeho sexskandálu s prostitutkami.

Nyní je už několik měsíců zamilovaná do podnikatele Karla Vágnera (35), syna úspěšného muzikanta stejného jména. Modelka věří, že konečně našla tu pravou lásku… Navíc se stále intenzivněji spekuluje o jejím těhotenství. Simona ho zatím nepotvrdila, ale také nevyvrátila.

V čem je váš současný přítel Karel Vágner jiný než ti předešlí?

„To se ukáže časem, ale třeba tím, že nemyslí jen sám na sebe. To je asi největší rozdíl. Není sobec a já jsem pro něj vždycky na prvním místě. To jsem s žádným chlapem zatím nepoznala.“

Po rozchodu s Jiřím Hudlerem jste říkala, že většina mužů, kteří vás balí, chce reprezentativní protějšek. Ale přitom si neuvědomuje, že jste taky úspěšná a dost sebevědomá žena…

„To si myslím pořád. Najít někoho, kdo tohle všechno vezme, je nejtěžší na světě. Ale Karel mi dal největší křídla ze všech chlapů, se kterými jsem se zatím potkala. Říká mi: Si môj najkrajší motýlik, ktorého som stretol.“

On na vás mluví slovensky?

„Ano, do 18 žil na Slovensku s maminkou. Umí samozřejmě přepnout na češtinu, ale mně se jeho slovenština líbí.“

Slovensko není tak vzdálené, vy jste koneckonců měla i exotičtější partnery. Víte, co dnes dělá například váš bývalý turecký přítel Alp?

„Taky jsem si teď vzpomněla na jeho turečtinu, ale tu jsem tak ráda neměla. Alp mi občas zavolá, pořád studuje v Americe a říkal mi, že má novou přítelkyni.“

Vídáte se se svými ex?

„Většinou ne. Neřeším své bývalé partnery, po rozchodu se je snažím odstřihnout. Nechápu svoje kamarádky, které vztahy s bývalými udržují i po rozchodu.“

Rozchod s Jirkou Hudlerem byl asi ze všech vašich konců nejhorší. Jste teď žárlivější?

„Vůbec ne. Když potkáte správného chlapa, tak se můžete chovat úplně přirozeně a nežárlit.“

Před pár týdny jste odstoupila ze slovenské taneční soutěže Let’s Dance. Proč?

„Noha mě začala zlobit tak, že se to nedalo vydržet. Dvě kola jsem odtancovala, aniž bych na ni mohla plně došlápnout. Šla jsem přes úpornou bolest na parket a zajímavé bylo, že čím větší bolest jsem musela překonávat, tím lepší bylo bodování. Lékař mě ale varoval, že když budu pokračovat, stane se zánět chronický. Nakonec jsem na jeho naléhání skončila.“

Nebyl tím pravým důvodem fakt, že jste těhotná?

„Já to nebudu komentovat. Podle mě má každá žena právo nechat si podobné informace jen pro sebe. I kdybych v budoucnu těhotná byla, tak by se to nikdo hned nedozvěděl.“

To byste asi ale musela zmizet z Česka.

„Myslím, že ne. Do společnosti už dávno nechodím tak často jako dřív. Nemusím být každý den v novinách a svoje těhotenství bych určitě nestavěla na odiv. Časy, kdy se psalo i o sexuálních praktikách mých bývalých partnerů, jsou naštěstí pryč. Jsem ráda, že se mi daří soukromí střežit víc než kdy dřív.“

Právě to soukromí všechny zajímá nejvíc. Nedávno jste představila zlaté šaty podle svého návrhu, jaké by byly vaše svatební?

„Roztrhané džíny, bílé tričko a bosé nohy. Není lepší svatební outfit. A tomu bych přizpůsobila i atmosféru, nechybělo by moře a pláž.“

Je teď svatba na pořadu dne?

„Já jsem nikdy nic neplánovala, takže teď neplánuju ani svatbu.“

Neplánovala jste před lety ani kariéru modelky, když jste v šestnácti odjela do Paříže?

„Jsem holka z paneláku, ale strávit v něm celý život jsem si upřímně nedokázala představit. Já chtěla vidět svět, pořád jsem žila ve svých fantaziích.“

A ty byly jaké?

„Koukala jsem na nablýskané seriály z Hollywoodu a říkala si: Jo, tohle chci taky. Moje ambice tehdy sahaly až k k Mount Everestu. Byla jsem tehdy rozhodnutá, že odjedu. I kdybych musela mýt veřejný záchodky u Eiffelovky. Prostě za každou cenu odjet. Ve škole jsem ryla kružítkem do lavice a vymýšlela, jak to udělat, aby mě naši pustili.“

Jak jste to nakonec udělala?

„Jsem tvrdohlavá. Naši věděli, že kdyby mě nepustili, tak se mnou nevydrží. Měli o mě velký strach, muselo to být pro ně hrozně těžký.“

…a navíc neexistovaly mobilní telefony.

„Volala jsem našim pravidelně z budky na rohu. Bát se o mě moc nemuseli, dali mi dobrý základ. Nekouřila jsem, nechodila pařit, nestřídala milence.“

Tomu moc nevěřím.

„Byla jsem strašně unavená. Celý den jsem strávila cestováním po Paříži, s mapkou metra v ruce, abych stihla všechny castingy a schůzky, které mi agentura smluvila. Večer jsem si koupila bagetu a sýr, najedla jsem se a padla do postele. Spala jsem ještě dřív, než mi hlava dopadla na polštář. Žádný glamour se první měsíce, možná i roky, nekonal. Musela jsem přesvědčit svoje agenty, že si to kapesné zasloužím, že jsem dobrá investice.“

Vy jste nedostávala plat, ale kapesné?

„Na začátku ne. Dostávala jsem kapesné od agentury, která platila i byt, ve kterém jsem bydlela. Samozřejmě jsem tam nebyla sama, bydlelo nás tam několik.“

Kdy se to začalo obracet a začala jste vydělávat ty velké peníze?

„Některé holky se chytnou za čtrnáct dnů, některé za pět let. Já neměla úplně raketový start. Když agentura vidí, že na francouzském trhu nemá modelka takové šance, pošle ji do Itálie, do Španělska, do Ameriky. Taky jsem si pocestovala, než jsem dostala první zakázku. No a když konečně přišla, agentura si z toho vzala svůj díl – taky do mě ale hodně investovala. Ta hvězdná kariéra modelek rozhodně není tak růžová, jak o tom píšou v časopisech. Bez konzerv od maminky bych to nezvládla.“

Stihla jste v tom kolotoči vystudovat, nebo máte jen základní vzdělání?

„Nedostudovala jsem, ale nepovažuju to za handicap. Jsem docela ráda, že jsem za socialismu ze školy utekla. Elektrotechnická průmyslovka, na kterou jsem se kvůli tátovi přihlásila, byl omyl. Chtěla jsem prostě pryč z Havířova.“

To jste to tam tak nenáviděla? Tím musíte naštvat všechny, kteří tam žijí.

„Já vím, že bych měla říkat: Vzpomínám na svoje dětství v lesoparku… Ano, to bylo hezké… Ale když se vracím k našim, tak si nikdy neříkám: Tady bych mohla žít. Na mě je to tam moc smutné, šedivé, lidé mají nouzi o práci a nemají to lehké. Vím, jak se tam žije, sestra i rodiče tam pořád bydlí, já chtěla pryč už v deseti letech.“

 


 

Simona považuje bílé tričko za nejlepší svatební outfit. Samotnou svatbu ale podle svých slov zatím neplánuje...
Simona považuje bílé tričko za nejlepší svatební outfit. Samotnou svatbu ale podle svých slov zatím neplánuje...
Autor: abl

Simona považuje bílé tričko za nejlepší svatební outfit. Samotnou svatbu ale podle svých slov zatím neplánuje...

 


 

Nemyslíte už po dvaceti letech v modelingu na konec kariéry?

„Já nikdy nepomýšlím na konec. S modelingem skončím, až nebudu mít žádné zajímavé nabídky. A já mám smlouvy na dva roky dopředu.“

Jste sama se sebou spokojená?

„Tvrdě na sobě pracuju, abych byla spokojená. Ne dokonalá, ale spokojená. Být ideální je jen představa. Nemám třeba ráda ženy, které si nechají udělat plastiku prsou, a pak o tom pořád mluví. Připadá mi to asexuální, přece nebudu upozorňovat na to, co se mi na sobě nelíbilo?“

Vy byste plastiku nepřiznala?

„Určitě bych nelhala, ale taky bych to při každé příležitosti nevytrubovala do světa. Přijde mi hloupé, když někdo každou větu začíná slovy: Já jsem si nechala udělat krásná prsa, podívejte… Ale ještě strašnější je, když žena podstupuje zkrášlovací procedury jen proto, že si to přeje její partner.“

Sama jste už na nějaké plastické operaci byla?

„Ještě jsem to nepotřebovala, ale třeba to jednou potřebovat budu.“

Řekněte mi, jak důležité jsou dnes missí míry 90-60-90?

„Ne tak moc. Holky, které zastupuje moje agentura, nesmí být menší než 170 cm, ale stačí, když jsou štíhlé a souměrné. Dokonalé tělesné míry, dokonale dlouhé vlasy a dokonalá barva vlasů v castingu na modelky nehrají takovou roli jako v soutěžích Miss.“

Tak mi ale vysvětlete, proč se těmi mírami pořád operuje?

„Je to dané tím, že modelky jsou často vysoké přes 180 a jejich stavba těla je prostě jiná. Jsou šlachovité, mají spíš chlapecké než ženské křivky. Tak to návrhářům líbí.“

Jenže kvůli tomu umírají modelky i mladé holky.

„Mám dojem, že se kult ultraštíhlých modelek a hereček naštěstí pomalu mírní a do módy se vrací linie plnějších tvarů. Mně se také víc líbí postava Moniky Bellucci než Kate Moss, jenže to neurčujeme my, ale lidé na nejvyšších místech – třeba Anna Wintour z magazínu Vogue. Fotografové a agenti chtějí mít hlavně práci, a musí proto plnit požadavky.“


Simona Krainová má stále tělo jako dvacetiletá. Dokázala to i v kalendáři, který loni nafotila s fotografem Braňo Šimončíkem.
Simona Krainová má stále tělo jako dvacetiletá. Dokázala to i v kalendáři, který loni nafotila s fotografem Braňo Šimončíkem.
Autor: Braňo Šimončík

Simona Krainová má stále tělo jako dvacetiletá. Dokázala to i v kalendáři, který loni nafotila s fotografem Braňo Šimončíkem.


Autor: Alena Němečková