Prý jste líná. Je to pravda?
Jsem líná.

A vám to nevadí? Většina žen obvykle vyjmenuje desítky aktivit, které za den stíhají.
Vůbec ne. Spíš nechápu, proč se tím tak chlubí. Vždyť je to hrozné. Já zvládám to, co zvládnout chci. Dělám ráda věci, které mě baví. Ale že bych musela za každou cenu pořád kmitat? Domácí práce navíc nesnáším. Nebaví mě a vůbec nevím, proč bych je měla dělat. Myslím si, že v době krize, když máme ještě nějaké peníze, tak je dobře, že si můžeme zaplatit paní, která si úklidem něco vydělá. Musí to být oboustranně příjemné. A tak nebudu říkat, že všechno zvládám. To mě strašně dráždí. Ještě když třeba ženy říkají, že do toho zavařují, pletou a háčkujou...

Co děláte, když nikam nemusíte?
Nemyju se, ani nepřevlékám. U nás doma se tomu říká košilkový den. Válím se v posteli nebo si dám doma saunu. A taky koukám na detektivky nebo chodím na jógu. Té jsem úplně propadla.

Netajíte se tím, že si vás váš muž (Miroslav Barabáš (49) - pozn. redakce) hýčká. Máte nějaký recept, jak na to, aby nás partneři nosili na rukou?
Nevím, nejsem žádná poradkyně. Ať si každý dělá, co chce a jak to umí. Já nic nedělám. Já jsem prostě já se všemi svými vadami a přednostmi. Lidi to musí spolu zkrátka bavit.

Svatba Báry Štěpánové

Autor: Ladislav Křivan

Jste pořád tolik zamilovaná?
Strašně. Ještě pořád mám takové ty návaly zamilovanosti. Můj muž nedávno přednášel na konferenci na Hradě, kde se vyhlašovalo českých Top 100. Nejdřív jsem byla překvapená, že bude přednášet, když je hlavně muzikant a rocker. Byl ale úžasný a každý pak za ním večer na recepci chodil. Bylo to strašně příjemné. Mám ráda, když ho můžu obdivovat a být na něj pyšná. Máme to na střídačku: někdy je pyšný on na mě, jindy já na něj.

Líbí se vám i při koncertech?
Když ho vidím, jak hraje na trubku, tak mi připadá hrozně sexy. Dokonce mě to i vzrušuje. Vůbec nerozumím chování některých lidí, které jsem nedávno zažila, když jsme byli s divadlem na zájezdě. Přišel tam nějaký chlap a zahlásil: „Neviděli jste mou starou? A kdyby se ztratila, tak se taky nic nestane.“ Nechápala jsem, jak někdo může mít takový podivný vztah. Z toho je mi úplně špatně. Ale je to každého věc.

Vám by ale manžel snesl i modré z nebe...
Je pravda, že vrchol je, když mi Míra jezdí ke gynekologovi pro antikoncepci. I pan doktor říká: „Ale pane Barabáši, přece jen bych tu Báru rád viděl aspoň jednou za rok.“ Neumím si představit jiného mužského, který by tohle dělal. Ale on přitom není žádný zoufalec. Nechci, aby to tak vyznělo.

Umíte si představit, že byste ho neměla?
Ne! Zažila jsem jednu takovou lásku, se kterou jsme společně zakládali Českomoravskou hudební společnost. A to byl člověk, do kterého jsem byla strašně zamilovaná a jemu to vlastně vadilo. On nebyl typ, který by mě obletoval. Chtěl samostatnou ženskou. Sice mě miloval, i já jeho, ale jemu moje závislost vadila. Musíte zkrátka vždycky pro svou životní roli najít ten správný protějšek.

Takže jste teď spokojená?
Neumím si představit, že bych Míru neměla. Já neumím vůbec nic. Nevím, jak se platí daně a složenky. Nemám vůbec představu o praktickém životě. Když si to připustím a uvědomím, tak se trošku děsím, protože to není v pořádku. Pro mě byl velký výkon i to, že jsem začala sama řídit, protože Míra mě i všude vozil. To, že si někam dojedu sama, je úžasné. Řidička jsem ale příšerná. Říkám o sobě, že jsem cvičená opice. Jedu jen ty trasy, které umím. Ale nejde mi parkovat.

Žárlíte někdy na sebe?
Já vůbec. Tyhle pocity neznám. Právě naopak: mně se hrozně líbí, když někde hrají a mají tam své fanynky, které jim házejí podprsenky. Je přece skvělé, když máte mužského, který se ženským líbí.

Takže se konkurence nebojíte?
Ne. Je to pro mě absolutně vyloučené, i když vím, že takových dam, které říkaly to samé, už bylo hodně. Jsme spolu ale patnáct let a já mu vyhrožuju tím, že už si ho nikdy nevezmu. A myslím, že ani on nežárlí.

Nemá důvod?
Ale proč by neměl? Mohl by mít. Já strašně ráda flirtuji. A on mě naopak dokonce upozorní na chlapa, který se mi bude líbit. Dokáže odhadnout, kdo bude můj typ. Ale nevadí mu to. Vždyť je to úžasné, že se někomu líbím a naopak. Kdyby měl ženskou, o kterou by nikdo nezavadil pohledem, tak by to bylo hrozné. Samozřejmě se mi ale líbí úplně jiní chlapi, než je on.

Bára Štěpánová tančila po louce se šaty vyhrnutými tak odvážně, že ukázala podvazky.

Autor: Foto Blesk Ladislav Křivan

Z prvního manželství máte dceru Dominiku. Se současným mužem jste společného potomka nechtěli?
Chtěli, ale bylo to v době, kdy naše děti, protože on má z prvního manželství syna, začaly dospívat. Ono se řekne, budeme mít miminko. Miminko je skvělý, s ním problém nemám. Ten mám s tím, že se z něj stane dospělý člověk. A to už jsme nechtěli. Nechtěli jsme řešit další průšvihy. Upřímně říkám, že nám se nakonec zalíbil život, jaký žijeme. To, že si můžeme dělat všechno, co chceme, jet si, kam chceme. Rozhodli jsme se tak z jakési sobeckosti a proto, že se nám to takhle líbí. Nechtěli jsme se nijak omezovat. Zní to hrozně, ale je to tak. On život je v podstatě hrozně krátký. Nejdřív jste dítě, pořád něco musíte, musíte vystudovat, pak se nadechnete, ale období, kdy si žijete, jak chcete a s kým chcete a jste při tom plná síly, je strašně krátké. Proto si teď chceme užívat tak, jak to jde.

Cestujete společně hodně?
Míra není moc cestovní typ. Většinou jezdím s kamarádkou. Můj muž je totiž hrozně rád doma. On když někam jede, tak je to proto, aby se pak těšil domů. Navíc nemá rád letadla.

A pouští vás samotnou, když chcete někam vyrazit?
No jasně! Já si vůbec nedovedu představit, že by to bylo jinak a že bych se ptala, jestli někam můžu jet. Ptám se jen na to, jestli mi dá penízky. A to je celé.

Loni jsme slavili výročí sametové revoluce. Vy sama jste proti minulému režimu otevřeně vystupovala. Jste spokojená s tím, jaké poměry jsou teď?
To hlavní, o co nám šlo, byla svoboda v rozhodování se o svém životě. A to se podařilo. I když je spousta věcí, které mi vadí, a spousta lidí, kteří mě štvou, když říkají, že to bylo dřív skvělé, protože všechno bylo zadarmo, vidím i to pozitivní. Snili jsme třeba o tom, jaké by to bylo, jet do Vídně na kafe. A vlastně ani nevím, proč by se měli mít všichni stejně. Každý z nás má přece úplně jiné schopnosti.

Po revoluci jste byla chvíli osobní sekretářkou Václava Havla. Vídáte se ještě občas?
Měli jsme spolu velice hezký vztah. Ještě když jsem byla na Hradě, tak někteří lidé velmi usilovali o to, být mu blízko. On byl totiž v počátku svého prezidentování dokonce sexuálním symbolem. To už si dneska nikdo moc nepamatuje. Baby ho hrozně chtěly. Takže mu chodily tisíce milostných dopisů. A některé ženské to zkoušely, že mu dopis donesou samy. A já, protože jsem přesně typ ženy, která by k němu nešla, jsem tohle s ním vůbec řešit nemusela. Ani dnes nemám pocit, že bych se k němu musela nějak drát. Ale krásné bylo, když se loučil s prezidentováním. Tak pozval opravdu jen lidi, kteří kolem něj byli v začátku jeho funkce. Bylo to prima... Takže když se potkáme, myslím, že se rádi vidíme. Ale to je všechno.

A není vám to líto?
Není, každý máme svůj vlastní život.

3 NEJ Báry Štěpánové Nejoblíbenější parfém: Annick Goutal Nejkrásnější doplněk: Do bytu neustále nakupuji andělíčky. Nejmilejší květina: Růže Puget růží nemusíte ničím doplňovat. Stačí jen ony samotné a kytice je naprosto dokonalá. Autor: SHUTTERSTOCK.COM