„Byla jsem u Podolské tři roky na záskok za kolegyni, která byla doma s dítětem. Dodělala jsem státnice na UMPRUM (Vysoké škole uměleckoprůmyslové) a přešla už jako samostatná návrhářka do salonu Rosenbaum. Tam jsem byla až do roku 1992,“ zavzpomínala pro Nedělní Blesk Bauerová. Mezi její zákaznice patřily slavné herečky a zpěvačky a první dámy. „Ty měly podle protokolu přímo povinnost šít ve vyhlášeném salonu. Dostávaly na to od nás dokonce potvrzení, kterým se na Pražském hradě musely vykazovat,“ upřesnila Zdenka Bauerová. Mělo se tak zamezit domácímu krejčování.

Gottwaldová kopírovala Benešovou

Všechny manželky prezidentů návrhářka Bauerová díky své profesi dokonale znala. A nejen jejich míry a proporce, ale taky mnohdy i jejich myšlení. „Například Marta Gottwaldová se stále chtěla podobat své předchůdkyni Haně Benešové. Toužila se jí vyrovnat v eleganci i v oblibě. Musely se jí šít stejné modely, jenže znáte to, když dva nosí totéž, nemusí to být totéž,“ usmívá na nad starými fotografiemi Zdenka Bauerová. „Dobře se šilo na Vieru Husákovou. Byla to vzdělaná dáma, dokázala se s noblesou pohybovat ve společnosti a i tehdy módní mírně či více výstřední vzory na ní vypadaly dobře,“ dodala Bauerová.

Cesta návrhářky od Podolské k Ajchler

Jak u Podolské, která byla považovaná za Coco Chanel české módy, tak u Rosenbauma se šilo výhradně ručně a z drahých kvalitních látek. „Jeden kabát se šil sto hodin a kostým ještě déle, takových sto dvacet hodin,“ upřesnila návrhářka. Je na luxusní krejčovinu, které se věnuje už přes šedesát let, hrdá. „Podle druhu látky se volilo zpracování. Pro návrháře je navíc důležité mít vlastní rukopis, podle něhož se jeho práce pozná i po letech,“ vysvětlila módní výtvarnice. Po znárodnění v roce 1948 navázala na Podolskou Oděvní služba Praha, která zanikla v roce 1991. Dalším módním domem, který vydržel i v socialismu, byl Rosenbaum. V roce 1993 si otevřela pražský salon ve stylu Podolské právnička Yvett Ajchler (52) a Zdenka Bauerová s ní začala spolupracovat, což trvá dodnes. Oblékala se tu tehdejší první dáma Olga Havlová, Iveta Bartošová, Petra Buzková, Hana Heřmánková, dnes tady šijí sestry herečky Emílie a Magda Vášáryovy, Yveta Simonová, manželka Miro Žbirky Kateřina a řada dalších celebrit.

Hana Benešová (†89) byla milá a oblíbená, nevyžadovala zvláštní pozornost a nic ze sebe nedělala, měla vkus a byla to skutečně dáma. (Edvard Beneš byl prezidentem ČR v letech 1935–38, pak v exilu a nakonec v období 1945–48)

Marta Gottwaldová (†54) byla náročná, ale prý ještě zdaleka ne tak jako některé současné zákaznice. V salonu byla podle její postavy vymodelovaná figura a oblečení se muselo vozit zkoušet na Hrad. (Nechvalně proslulý prezident Klement Gottwald přišel na Hrad v roce 1948 a byl tu do své smrti v březnu 1953)

Viera Husáková (†54) byla skromná. Když přišla do salonu na zkoušku, nechtěla žádné výjimky, pozdravila a počkala, až na ni přijde řada. (Gustáv Husák přišel na Hrad v roce 1975 a vydržel až do revoluce v roce 1989)

Marie Zápotocká (†90) si na dámu nehrála, manželovi říkala i na veřejnosti familiárně Táto. Prostředí salonu jí nebylo vlastní a do společnosti moc nechodila. (Antonín Zápotocký byl prezidentem v letech 1953–57 a také on byl tzv. lidovým představitelem státu)

Božena Novotná (†80) se společenskému životu příliš nevěnovala, v oblečení se nevyžívala. Žila jen pro svého muže. (Antonín Novotný nastoupil po smrti Zápotockého a vládl až do roku 1968, kdy ho odstavilo Pražské jaro)

Irena Svobodová (†79) se podobala svému manželovi, vojákovi z povolání. Byla střídmá a přímá a odráželo se to i jejím oblékání. (Ludvík Svoboda – nejdřív reformátor socialismu, pak normalizátor – byl prezidentem v letech 1968–75)

Olga Havlová (†62) patřila mezi nejmilejší zákaznice. Ocenila kvalitní oblečení, vážila si práce krejčových. V salonu se chovala skromně. (Václav Havel byl prezidentem v letech 1989–03)