Ať už patříte mezi ty, které netrpělivě čekají na vysněného potomka, nebo jste máma čtyř raubířů, ze kterých vám jde hlava kolem, každá z vás má to „svoje“.
Bezdětná si může bezstarostně vyspávat, do kdy se jí zlíbí, z večírků nemusí být doma do jedenácti, když ji bolí hlava, může se jít lehnout a spát, do kdy bude chtít, a místo míčů, panenek nebo plínek může v klidu investovat do super řasenky, drahého kabátu, nebo značkové běžecké výbavy.
Čert aby se v nás vyznal, milé dámy.
Protože tento článek píše ta z první skupiny (bezdětná), poprosila svou kolegyni, trojnásobnou mámu, která je navíc machechou (v jejím případě „maceškou“) dalších tří puberťáků. Co jedna druhé závidíme?
Daly jsme dohromady:
(postřeh autorky článku a redaktorky Blesku pro ženy, Dity)
- děti
- že už jejich život nebude nikdy prázdný
- možnost vidět je růst a to od jejich prvního nádechu v porodnici
- bezpodmínečnou lásku
- první jedničky nebo první zamilování, které s nimi můžou sdílet
- zábavu, starosti, naději, beznaděj, péči, překvapení - v takové míře, jak je přinesou právě jen děti
(postřeh redaktorky Blesku pro ženy, Majky)
- že můžou spát, jak dlouho chtějí
- nebojí se, že se jejich nejmilovanějším něco stane, najdou si špatného partnera /partnerku, ujedou na drogách...
- vaří jen, co chtějí a kdy chtějí, protože na ně doma nečekají tři hladové krky
- nemusí chodit na třídní schůzky, a znovu si připadat jako žákyně páté třídy, kterou učitelka peskuje (tentokrát ne za vlastní úkol, ale za prospěch dcery nebo syna)
- nemusí přemýšlet, jak správně vyvážit lásku, toleranci, pochopení, mantinely, pravidla..., aby neudělaly ve výchově chybu
- ... a protože chyby nadělají i ty nejšikovnější, nemusí se pak trápit, že díky přehnané péči, nebo naopak přílišné tvrdosti, způsobily svým miláčkům trauma, se kterým musí bojovat
"Ale upřímně...neměnila bych ani za ni," volá na mě Majka a já jí totálně věřím. To já bych měnila. Těším se, až se přiřadím do klubu matek a budu s nimi řešit a sdílet to,co můžou sdílet právě jen mámy…