5°C
Výše náhradního výživného, které by podle představ ministerstva práce a sociálních věcí mohli dostávat na své děti rodiče nedostávající alimenty, by činila necelé tři tisíce korun na dítě. Nárok by na něj však měla jen část neúplných rodin, ty, které by vyhověly podmínce, že musí mít příjmy pouze do výše 2,4násobku životního minima. Rodič by navíc za sebou musel mít potvrzení od exekutora, že jeho bývalý partner nic neplatí. Není přitom vůbec jasné, kdo by náklady na tohoto exekutora platil – rodič, kterému už tak chybějí peníze, nebo snad stát?
Podle Lucie Asenové, předsedkyně Asociace neúplných rodin, zní návrh na první poslech skvěle, ale při bližším pohledu je hodně nedokonalý a mnoha rodinám nijak nepomůže. Asociace proto návrh připomínkuje. Zároveň rozjela on-line bezplatnou poradnu prostřednictvím videí pro neúplné rodiny, kde rodiče najdou komplexní poradenství týkající se jejich životní situace.
Další praktické informace najdete na webu Asociace neúplných rodin. Ta zároveň shání příspěvky na natočení dalších dílů, první z nich najdete ZDE.
Jaké má vlastně dneska možnosti rodič, který není spokojen s výší alimentů nebo nedostává žádné?
- Může se obrátit na soud a požádat o zvýšení výživného.
- V případě, že druhý rodič neplatí alimenty vůbec, může podat trestní oznámení a případ se dostane k soudu, obvykle dojde na podmíněný trest s povinností doplacení dlužných alimentů, případně může viník přijít o řidičák.
- Pokud rodič nadále neplatí, je možné podat návrh na exekuci u soudu, ten však má malé pravomoci a šance, že něco vymůže, činí sotva pár procent.
- Je rovněž možné obrátit se přímo na exekutora, tato cesta je nejúspěšnější (cca 40 procent případů), ale je zároveň poměrně drahá, protože exekutor bude chtít za své služby minimálně deset až patnáct tisíc korun, a to i v případě, že nic nevymůže – tehdy je platí rodič, který o jeho služby požádal.
