Pondělí 28. září 2020
Zataženo, déšť 11°C

Psycholožka radí rodičům i žákům: Proplujte nástrahami výuky

22. srpna 2009 | 05:00

Léta strávená ve škole patří k těm nejkrásnějším v životě, jeví se všem, kteří do ní už pořádně dlouho nechodí. Když tam ale musíte den co den, nebo jste rodiči žáka, sporným momentům se nevyhnete.

Ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí Petra Novotná radí, jak proplout nástrahami nejen na začátku školní výuky bez větších kolizí a zbytečných nervů.

Pro rodiče

Máme už teď začít s opakováním?

Žáci prvního stupně by si měli přibližně posledních deset dní před začátkem školy opakovat čtení krátkých textů, spočítat pár příkladů a napsat si krátký diktát. K tomu se dají použít pracovní sešity, které jsou k mání v knihkupectvích. Opakování by ale nemělo zabrat víc než 30 minut denně.

Dávat peníze za hezké známky?

Ačkoliv je to hodně rozšířená praktika, odborníci ji nedoporučují.

Mluvit doma o škole?

Určitě ano a to každý den. Nepokládat ale otázku: Co bylo ve škole? Na toto většinou děti odpovídají: Nic. Normálka. Je proto důležité se ptát angažovaněji: Co jste dneska dělali? Čemu ses smál? Co tě naštvalo?

Učitel/ka si zasedl/a na mé dítě. Co dělat?

Sejít se s pedagogem, a to bez přítomnosti dětí, a vše s ním v klidu probrat. Pokud to nepomůže, navštívit ředitele školy. Jestliže nepomůže ani to, je tu školská inspekce a pak už připadá v úvahu jen změnit školu.

Kdy začít s doučováním?

Pokud se dostavují neúspěchy opakovaně. Rozhodně doučováním dítě nestrašit jako trestem. Doučování je dnes možné i přes internet.

Pro děti

Učitel/ka si na mě zasedl/a. Co dělat?

Určitě to říct rodičům a přesvědčit je, aby si s panem učitelem nebo paní učitelkou o vašem problému v klidu a sami popovídali. Je potřeba co nejjasněji a nejobjektivněji popsat celou situaci.

Je doučování ostuda?

Ne. Je to pomoc těm, kteří něco nepochopili a nebo třeba byli dlouho nemocní a potřebují dohnat zameškanou látku.

Učení mi nejde a nebaví mě. Co mám dělat?

Učit se s přestávkami. Nemít špatný pocit z toho, co ještě neumím, ale mít dobrý pocit z toho, co už umím. Neflákat to, ale také vědět, že úspěšní mohou být v životě nejen jedničkáři...

Nechutná mi oběd ve školní jídelně.

Většina jídelen už dneska vaří lépe než v minulosti. Pokud vám ale nechutná, musíte s rodiči vymyslet něco jiného. Třeba to, že dostanete dvě svačiny a teplé jídlo bude až doma večer.

Ve škole se se mnou nikdo nekamarádí.

Chce to chovat se ke všem hezky. Pokud to nepomáhá, pak si kamarády určitě najdete venku na hřišti nebo třeba v nějakém kroužku, kde budete s dětmi stejných zájmů.

Kde zjistím, zda se chovám bezpečně?

Znalosti může prověřit například simulátor cestování po městě na internetu, konkrétně na stránce www.skodahrou.cz. Ne, opravdu nejde o překlep. Dítě tady radí školákům z animace, co mají udělat, aby se bezpečně dostali do školy nebo do kina. Kdy mohou přejít, jak cestovat tramvají, kam správně odložit jízdní kolo nebo třeba koloběžku. Simulace je rozdělena na několik úrovní podle věku hráčů..

Autor: Martin Karlík