Tři týdny mrazivého pekla
Silné a prudké ochlazení přišlo na přelomu let 1978–1979, kdy zasáhlo celou Evropu. Nikdo takový velký zlom nečekal a předpovědi počasí nebyly tehdy zase tolik spolehlivé, aby se lidé mohli na takovou situaci předem připravit. Zatímco do té doby byly zimy celkem mírné, už na konci prosince roku 1978 bylo v oblastech Běloruska a Ukrajiny naměřeno až minus 40 °C.
Od 31. prosince až do 2. února 1979 výrazné mrazy přetrvávaly také na území Československa. Průměrné teploty se pohybovaly mezi –13 až –18 °C, ale na začátku bylo na některých místech republiky až –34 °C. Teplotní skok to byl obrovský, protože ještě před koncem roku bylo +10 °C a v jižních Čechách dokonce +15 °C, což vyloženě odpovídá jarním teplotám a na konec prosince to není běžné.
VIDEO: Jak staří byli herci při natáčení filmu Sněženky a machři?
Problém se zimou byl tehdy v celé Evropě
Pak se ale nikdo nestačil divit, když v průběhu jediného dne teploty prudce klesly a dále se po Evropě šířil arktický mráz. Na mnoha místech naší republiky bylo trvale –25 °C, v Sovětském svazu –45°C a ve Švédsku dokonce –47 °C. To už byl extrém. Lidé nebyli na takovou zimu připraveni. Došlo k dopravní a energetické kalamitě, kdy zamrzly vagony s převáženým navlhlým a zmoklým uhlím, které se měnilo v nedobytné černé skály. V době, kdy bylo ještě teplo, před prudkým poklesem teplot, také pršelo a všechno mokré topivo po příchodu mrazů okamžitě zmrzlo. Zamrzl koks a uhlí ve stovkách nákladních vagonů, navíc zamrzala a praskala technika. Škody byly velké, a hlavně, lidé ve městech neměli čím topit.
Teplota v místnosti 16 °C
Na začátku roku 1979 se ještě k mrazu přidal silný vítr, postupně nasněžilo, a tak se situace velice zkomplikovala, obzvláště na horách a v méně přístupných oblastech, kde spousta lidí ještě třeba ani neměla ústřední topení. To se například týkalo i výpadků elektřiny. Zkraje ledna pak vláda rozhodla o realizaci některých opatření ve městech, především šlo o to, že se všude muselo šetřit. Šlo o spotřebu elektrické energie i provoz kotelen.
Omezilo se tak vytápění společenských prostor, jakými byla kina, tramvaje, autobusy, hotely, restaurace, ale i některé závody a výrobní provozy ve městech. Teploty v místnostech mohly být v lepším případě maximálně do 16 °C. Omezilo se dokonce i vysílání televize a rozhlasu, divadla a galerie se zcela uzavřely.
Kvůli uhelným prázdninám byly zrušeny prázdniny jarní
Od pátku 5. ledna 1979 byly vyhlášeny uhelné prázdniny, což znamenalo, že děti nechodily do školy, a to zhruba tři týdny – do 29. ledna. Bohužel však kvůli tomu vláda následně zrušila jarní prázdniny a celodenní školní výlety, aby se čistě náhodou nezanedbalo socialistické vzdělávání dětí a mládeže. Když přišly opět silné mrazy kolem –25 °C v roce 1987, republika už na ně byla více připravená a k žádnému výraznějšímu omezení pak už nedošlo.
