Neuvěříte, kolik si Karel Gott vydělal za roli v Dědictví aneb Kurvahošigutntág!
Na začátku devadesátých let vznikl film, který dokázal víc než jen pobavit. Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) se stalo generační výpovědí o nově nabyté svobodě, majetku a lidských slabostech. Přinášíme vám osm zajímavostí, které jste dost možná o filmu nevěděli a které ukazují, proč tenhle snímek stále rezonuje i po více než 30 letech.
Režisérka Věra Chytilová vytvořila spolu s hercem a spoluscenáristou Bolkem Polívkou satirickou komedii, která zachytila euforii i deziluzi porevoluční doby. Z původně nenápadného projektu se stal v průběhu let kultovní film, jehož hlášky a scény doslova zlidověly. Pojďme se podívat na 8 pikantností o tomto snímku!
1/8: Nápad od náhodného opilce, kterého potkal Bolek Polívka
Příběh o vesnickém podivínu Bohušovi, který přes noc zbohatne, vychází z dlouhodobé touhy herce a spoluscenáristy Bolka Polívky natočit satiru na lidskou proměnu v časech nových možností. Podle dostupných informací vznikl nápad na základě jeho vlastní zkušenosti – jednou potkal opilce, který na něj křičel: „Poli, toto všecko je moje! Já si ťa najdu třeba v Paříži! Taxálem dojedu!“
Tato kuriózní situace inspirovala charakter jeho hlavní postavy – vesnického chlapíka, který se náhle stane majoritním vlastníkem majetku, kdy z obyčejného života skočí do světa peněz, moci a nově nabyté svobody. Myšlenka tedy spočívala v uchopení dané absurdity. Film tímto způsobem zachycuje nejen konkrétní postavu, ale i celou dobu přelomových devadesátek, kdy lidské postoje, hodnoty a prostředí procházejí dramatickou změnou.
Z filmu Dědictví aneb KurvahošigutntágAutor: ČSFD2/8: Film nejprve vyvolal kritiku a nepochopení
Po premiéře filmu se objevily poměrně ostré recenze, které snímku příliš nepřály. Někteří kritici označovali Dědictví aneb Kurvahošigutntág za buranskou frašku, jiní jej obviňovali z přílišné vulgárnosti a karikování „obyčejného člověka“. Kritika mířila i na Polívkův herecký projev, který byl podle části recenzentů příliš teatrální a přehnaně lidový. Režisérka Věra Chytilová, známá svou nekompromisní povahou, po premiéře odmítla setkání s novináři a filmovými publicisty, protože nechtěla vstupovat do rozjitřené debaty, která podle ní film nepochopila v celém jeho kontextu.
Jak ale minula léta a posléze desetiletí, změnil se i úhel pohledu. S tím, jak česká společnost procházela dalším vývojem, a byli jsme schopni dívat se na počátky devadesátých let s větším odstupem, začalo růst také renomé samotného filmu. Diváci i kritici v něm začali vidět víc než jen komedii – satiru, která s neúprosnou přesností zachytila proměnu hodnot, lidskou chamtivost i pocit euforie a deziluze, jež doprovázely porevoluční období. Ukázalo se, že mnohé scény i hlášky mají trvalou platnost a že film předběhl svou dobu v odvaze pojmenovat věci, které se tehdy nahlas neříkaly. Bolek Polívka později uvedl, že film byl „zralý“ už v době svého vzniku, ale že museli dozrát kritici.
Z filmu Dědictví aneb KurvahošigutntágAutor: ČSFD3/8: Podle Klause byl film společensky nebezpečný
Film vyvolal i politickou odezvu. Václav Klaus, tehdejší předseda vlády, se údajně na premiéře s režisérkou Věrou Chytilovou pohádal a označil snímek, který otevřeně komentoval novou buržoazii, restituci, majetek a proměnu hodnot, za společensky nebezpečný. Film zkrátka fungoval jako určitý sociální zrcadlový obraz a politická reakce ukazuje, že tento obraz nebyl pro všechny příjemný.
Autor: archiv4/8: Asistentem režie byl Bohdan Sláma
Na filmu se jako asistent režie podílel Bohdan Sláma, který se později prosadil jako samostatný režisér mnoha známých a ceněných snímků. Pro Slámu byla spolupráce s Věrou Chytilovou a Bolkem Polívkou cennou zkušeností – umožnila mu vstup do profesionální filmové tvorby, setkání s výraznou autorskou poetikou a natáčení, které reflektovalo dobu přechodu. Tato zkušenost byla pro něj výchozím bodem k vlastní režii. Z pohledu historiografie českého filmu je tedy „Dědictví“ také významným startovacím polem pro další tvůrčí osobnost.
Z filmu Dědictví aneb KurvahošigutntágAutor: ČSFD5/8: Filmová kariéra Irenky byla krátká
Do role Irenky byla objevena tehdy devatenáctiletá herečka a modelka Šárka Vojtková, kterou na konkurz doporučil brněnský fotograf Jef Kratochvil, jenž s ní spolupracoval. Irenka byla její první a poslední filmovou rolí. Po natáčení se jí dostávalo nechtěné pozornosti, kdy vyjít na ulici byl podle ní stresový zážitek, a tak se odstěhovala do italské Modeny. Studovala tam italštinu a pustila se do podnikání v módě, kosmetice a stylistice. Žije střídavě v Modeně a v Brně, kde otevřela vlastní kosmetický a kadeřnický salon, který se postupně rozšířil na lékařské estetické centrum. S Bolkem jsou dodnes přátelé.
Z filmu Dědictví aneb KurvahošigutntágAutor: ČSFD6/8: Goťák dostal 13 korun
Na tehdejší dobu překvapuje výše honorářů. Za svou roli dostala Šárka Vojtková údajně honorář 50 000 Kčs, což byla na pozici vedlejší role poměrně vysoká částka. Pozoruhodné je i srovnání: Karel Gott za velmi krátkou scénu, ve které hraje s Bolkem Polívkou sám sebe, obdržel honorář 13,50 Kčs. Pro zajímavost: Tato scéna byla natočena v Brně v ulici Česká.
Z filmu Dědictví aneb KurvahošigutntágAutor: ČSFD7/8: Natáčelo se v jihomoravských Olšanech
Děj snímku se natáčel převážně v obci Olšany (okres Vyškov), která se stala jakousi filmovou vesnicí. Místní obyvatelé, jimž vévodila v době natáčení 84letá paní Pantůčková, Bohušova „teta“, se objevili v komparzu, což snímku dodalo na autenticitě. Filmová místa jsou dnes mapována fanoušky, a pokud by i vás zajímalo, kde stála Bohušova chalupa nebo hospoda U Pštrosa, jejich polohu (v obou těchto případech už však neexistující) najdete na stránkách obce.
Autor: Wikimedia Commons - Herold8/8 O existenci pokračování mnozí vůbec neví
V roce 2013 byl zahájen projekt pokračování pod názvem Dědictví aneb Kurva se neříká, který měl premiéru v únoru 2014. Režie se ujal Robert Sedláček, scénář opět napsal Bolek Polívka. Natáčení probíhalo od května do srpna 2013 a mezi filmovými lokacemi nechyběly ani Olšany, kde vznikal původní snímek. Děj navazuje na první film a sleduje Bohuše Pivodu po smrti jeho partnerky Vlastičky. Vdovec se pokouší začít znovu. Hledá smysl života, zamiluje se do herečky a zkouší proniknout do světa filmu jako producent. Jeho dceru ve snímku hraje jeho reálná dcera Anna.
Přesto o existenci druhého dílu mnoho lidí vůbec neví. Důvodů je hned několik. Pokračování přišlo po více než dvaceti letech, kdy se původní film stal legendou a součástí kolektivní paměti. Pro mladší diváky, kteří jedničku znají jen z televizních repríz, zůstalo pokračování spíš nenápadnou epizodou, která se navíc nesetkala s jednoznačně příznivým přijetím. Kritici mu vytýkali ztrátu satirické ostrosti, pomalejší tempo i snahu navázat na humor, který fungoval v úplně jiné době.
Zatímco první „Dědictví“ bylo generační výpovědí a odvážným komentářem k proměnám společnosti, druhý film už působil spíše jako melancholické ohlédnutí. Bolek Polívka se však k postavě Bohuše vrátil s upřímnou nostalgií. A i když Dědictví 2 nikdy nedosáhlo kultovního statusu originálu, jeho vznik ukazuje, jak silně první film zakořenil v české kultuře. Natolik, že i po více než dvaceti letech stálo za to se k němu vrátit.
Z filmu Dědictví aneb Kurva se neříkáAutor: ČSFD-
Související články
Málokterý herec se může pochlubit vlastní loutkou. Ale Arnošt Goldflam (78), český režisér, herec …
Už je jasné, kde byl místo posledního rozloučení s kolegou a kamarádem Jánem Sedalem (†76) Miroslav …
Nová komedie Jak se nám to mohlo stát!? je pro Miroslava Donutila (74) obrovskou radostí. Nejenže …
Přestože je Dagmar Havlová (71) známá ve společnosti jako dáma, do srdcí diváků se zapsala hlavně …
Setkání Bohuše a Vlastičky po více než 30 letech! Na velkém mecheche, které uspořádala Dagmar Havlová …
MMA zápasník Karlos Vémola (36) strojí velkolepou svatbu pro svojí přítelkyni Lelu Ceterovou (32) …
