Kdo byl skutečný Igor Hnízdo a koho si měl v Obecné škole zahrát Václav Klaus?

  • Obecná škola
    27. září 2025 | 06:00

    Film Obecná škola (1991) patří k těm, které nestárnou. Poetická vzpomínka na poválečné dětství Zdeňka Svěráka má v sobě humor, nostalgii i bolest. Každý si vybaví legendární nástup učitele Igora Hnízda v podání Jana Třísky: Jmenuji se Igor Hnízdo. Rána rukou do tabule, přísný pohled a aura, která okamžitě proměnila atmosféru třídy. Jenže za filmovými scénami se skrývají detaily, které stojí za to znát.

    Film není jen laskavou vzpomínkou na dětská léta, ale také obrazem těžké doby a osobní zpovědí Zdeňka Svěráka. V jediné hodině filmu se prolíná kouzlo dětství, humor, přísná disciplína i bolestné rodinné vzpomínky. Možná právě proto si Obecná škola získala tak pevné místo v srdcích diváků. Pojďme se podívat na několik zajímavostí, které jste o tomto kultovním snímku možná nevěděli.

  • 1/6: Skutečný Hnízdo existoval

    Předobrazem učitele Igora Hnízda byl Václav Mejstřík (1907–1980), uhrančivý muž, který opravdu působil ve Slatinách i na Jarově. Byl přísný, používal dlouhou rákosku a žáky neváhal fackovat nebo tahat za vlasy. Sám Zdeněk Svěrák později říkal, že teprve s odstupem pochopili, jak přísný a zároveň charismatický učitel to byl. Pamětníci dodávají, že s sebou nosil pistoli, učil děti střílet do terčů, dokázal je hypnotizovat a poutavě vyprávěl o historii. Mejstřík tvrdil, že se účastnil odboje, byl vězněn na Pankráci i v Terezíně a bojoval na barikádách. Badatelé ale jeho hrdinské činy nedokázali doložit. V archivech se jeho jméno objevuje jen ve Svazu protifašistických bojovníků. Zajímavostí je, že napsal i dvě knihy pro mládež: Negrínek a Tajemství zeleného meteoru.

    Z filmu Obecná škola
    Autor: ČSFD

  • 2/6: Nové lavice musely děti ničit

    Do filmové školy dorazily úplně nové lavice, což byl problém, protože v roce 1945 by v takovém stavu vypadaly podezřele. Režisér proto vybavil dětské herce hřebíky a nechal je lavice „upravit“. Kluci se pustili do díla s takovým zápalem, že jeden vyryl nápis KSČ jsou fašisti. Ten ale do poválečné doby rozhodně nepatřil, takže filmaři museli lavici znovu obrousit. Díky tomu ale působí třída autenticky, jako by v ní děti seděly už roky. Právě to je jeden z detailů, které dodávají celému filmu na věrohodnosti.

    Autor: ČSFD

  • 3/6: Fakírovo bydliště bylo reálné

    Scény s fakírem Rádži Tamilem, jehož hrál Petr Čepek, se natáčely ve skutečném bytě v Školské ulici č. 34 v Praze. Nešlo o kulisu, ale o reálný činžák s oprýskanou omítkou, tmavými chodbami a podivuhodnou atmosférou, což scénám dodalo věrohodnost a tísnivý nádech. Mimochodem, v samotném představení fakíra se objevila drobná chyba v kontinuitě. Když si fakír sundává falešné vousy, nejprve si stáhne knír, ale v dalším záběru má knír na tváři znovu. Diváci si této drobnosti všimli až po letech. Další drobný filmový trik se objeví, když Rádži Tamil vyzve svého psa, aby zaútočil na chlapce, kteří přišli vrátit ukradené kruhy. V dalším záběru je však místo Petra Čepka zachycen jiný muž v oblečení fakíra, pravděpodobně vodič psa. Jedná se o tak krátký okamžik, že tvůrci nejspíš nepočítali s tím, že si toho někdo všimne. Zajímavostí je, že původně měl fakíra hrát Josef Kemr, ten však roli odmítl.

    Autor: ČSFD

  • 4/6: Hrdinský Tříska

    Jan Tříska byl pro roli Igora Hnízda ideální volbou. Do Československa přijel z USA, kde žil s manželkou Karlou Chadimovou, a oběma režisér Jan Svěrák svěřil malé, ale památné role. Chadimová si zahrála poštovní úřednici, hlas jí ale nakonec propůjčila Zlata Adamovská. Zajímavé je, že manželé Třískovi se v žádné scéně nepotkali. Samotný Tříska přistupoval k natáčení s obrovskou disciplínou. Kvůli krátké scéně s houslemi se několik měsíců učil hrát. Při natáčení pravidelně běhal, aby si udržel dobrou kondici, a budil respekt i mimo kameru. Jeho perfekcionismus v kombinaci s přísným výrazem vytvořil postavu, která se nesmazatelně zapsala do dějin českého filmu.

    Z filmu Obecná škola
    Autor: ČSFD

  • 5/6: Klausova filmová role? Stačila jedna otázka

    Zdeněk Svěrák s nadsázkou nabídl malou roli i Václavu Klausovi, tehdejšímu ministrovi financí, který měl položit jedinou otázku: „Zaplatili?“ Klaus ovšem odmítl a tím potenciální spolupráce skončila. Možná je nakonec dobře, že se Klaus ve filmu neobjevil, protože politická tvář by totiž mohla odvést pozornost od samotného příběhu.

    Autor: archiv

  • 6/6: Eda, mrtvý starší bratr

    Za scénou s náhrobkem Edy Součka se skrývá tragédie z reálného autorova života. Jeho starší bratr Zdeněk zemřel v pěti letech na otravu krve poté, co šlápl na rezavý hřebík. Rodiče pak dali stejné jméno svému dalšímu synovi, pozdějšímu umělci Zdeňku Svěrákovi. Tak se to v minulosti často dělalo. Ve filmu se na náhrobku objevuje skutečná fotografie jeho zesnulého bratra. Svěrák později přiznal, že trauma z této rodinné ztráty poznamenalo nejen jeho rodiče, ale i jeho samotného. Maminka tragédii nesla tak těžce, že se dokonce pokusila o sebevraždu. Svěrák vyrůstal s pocitem, že je „náhradníkem“, a celé dětství byl úzkostlivě chráněn. To vše se promítlo do Obecné školy, a asi proto působí film tak opravdově.

    Z filmu Obecná škola
    Autor: ČSFD

Autor: Kateřina Hradová, Prostě fenomén
Diskuse ke článku
.