Realita, která stála u zrodu snímku
Režisér Ondřej Provazník od začátku zdůrazňuje, že Sbormistr není životopisným filmem. Postavy i příběh jsou autorsky vytvořené, přestože inspirace reálnými událostmi je zřejmá. „Chtěli jsme vyprávět příběh, který bude mít obecnou platnost. Nešlo o to, co přesně kdo řekl a udělal, ale o mechanismy moci a manipulace,“ vysvětluje. Snímek proto funguje jako modelová situace – ukazuje, jak snadno může charismatický člověk, který má autoritu, získat kontrolu nad mladými lidmi.
Bohumil Kulínský byl v roce 2009 pravomocně odsouzen na 5,5 roku vězení za zneužívání nezletilých dívek. Kauza rozdělila veřejnost; zatímco některé bývalé členky sboru hovořily o traumatu, jiné svého sbormistra hájily. Právě tato ambivalence se promítla i do filmu. Provazník naslouchal oběma stranám, ale odmítl přímé citace či konkrétní příběhy. Ve filmu se jméno Kulínského vůbec neobjevuje, přesto si diváci kauzu s příběhem přirozeně spojují.
Karolína: Jméno, které spustilo debatu
Kontroverzi vyvolala skutečnost, že hlavní dívčí hrdinka filmu se jmenuje Karolína. Stejně se totiž jmenovala i svědkyně Karolína Ruppertová, která v procesu proti Kulínskému vystupovala. Její bratr upozornil, že film pro ni může působit retraumatizujícím dojmem. Režisér se hájí tím, že jméno vybral náhodně a žádný úmysl v tom nebyl. Přesto se ukázalo, jak tenká je hranice mezi fikcí a připomínáním skutečných bolestí.
Za úsměvem se skrývá temnota
Hlavní roli si zahrál slovenský herec Juraj Loj. Osm měsíců se učil dirigovat, aby na plátně působil vedle mladých zpěvaček-amatérek věrohodně. Postava sbormistra je v jeho podání přitažlivá, charismatická, ale přitom děsivá. „Během natáčení jsem se sám sobě hnusil,“ přiznal herec. Jeho výkon je založený na psychologické přesnosti. Divák vidí, proč děti i jejich rodiče sbormistrovi věřili, a zároveň cítí narůstající hrozbu.
Sbormistr otevřel v Česku zásadní diskuzi o hranicích filmového zpracování citlivých témat. Česká filmová a televizní akademie ho dokonce vybrala jako kandidáta na Oscara, což vyvolalo otázky, zda je vhodné vysílat do světa film spojený s tak bolestnou kauzou. Režisér trvá na tom, že mlčet by bylo horší. „Pokud bychom podobné věci zametali pod koberec, nikdy bychom se neposunuli. Diskuse, i když je bolestivá, je potřebná,“ říká.
Společenské zrcadlo ve formě filmu
Snímek Sbormistr není dokument o Bohumilu Kulínském. Je to spíš mrazivé zrcadlo, které autor nastavuje české společnosti. Ukazuje, jak charisma a autorita dokážou zaslepit a jak těžké je včas rozpoznat jakoukoliv manipulaci. I proto pravděpodobně vyvolává tak rozdílné reakce. Zatímco pro jedny je uměleckým dílem roku, pro druhé necitlivým zásahem do otevřených ran. Jisté každopádně je, že málokterý český film poslední doby dokázal vyvolat takovou debatu.
