2°C
Namísto toho si začala všímat drobných maličkostí. Chování přítele k jejím dětem ji nejenže nepotěšilo, ale dokonce i šokovalo. A tak jako správná máma, stojí za svými děti a uvažuje o rozchodu…
Děti na prvním místě
Nikdy jsem nechtěla být jako ženy, které upřednostňují svůj vztah před dětmi. To mi přijde velmi sobecké a bezohledné. Žena má být především matkou, a to ostatní jde stranou. Když už jednou děti má, měla by dbát na jejich potřeby a zajímat se o to, co si její děti myslí, a co prožívají. Vztah s otcem mých dětí nám bohužel nevyšel. Brali jsme se hodně brzy, protože jsme museli. Ivan byl chronický sukničkář a i když jsem se dlouhou dobu snažila udržet rodinu, moc udržitelné to nebylo. Vrcholem všeho bylo, když jsem se od mladšího syna, který z toho ještě neměl rozum, dozvěděla, že „paní od tatínka z práce má velké břicho a bude mít mimino”. Ani ve snu by mě tenkrát nenapadlo, že otcem toho dítěte je práve můj manžel. Naštěstí se v něm konečně hnulo svědomí a přiznal mi, že už rok chodí se svou sekretářkou.
Bohužel hned po pár měsících otěhotněla a on nějakou dobu nevěděl, co s tím. Snažil se s ní rozejít a vrátit se ke mně. Chtěl ji finančně podporovat a vídat se s dítětem, ale nakonec mu k rozhodování pomohlo to, že se všechno provalilo. Jednoduše jsem ho vyhodila.
O vážný vztah jsem už nestála
Od té doby jsem nechtěla žádného muže ani vidět. Nakonec se mi do cesty připletl nesmírně okouzlující Adam, s nímž mě seznámila kamarádka. Myslela jsem, že si spolu jen občas užijeme v posteli. Nechtěla jsem dětem plést hlavu. Adam ale všechno bral smrtelně vážně. Stál o to scházet se i mimo postel a docela brzy chtěl poznat mé děti. To jsem ocenila, protože jsem se domnívala, že přijmout cizí děti není snadné. Adam se však tvářil, že mu moje děti nevadí. Je o pět let mladší a opravdu jsem si původně myslela, že pro mě nebude více než občasným milencem, takže děti by vůbec nebyly ve hře. On se ale rozhodl už po půl roce vztahu ke mně nastěhovat.
Bohužel žádné sympatie mezi ním a mými dětmi nepřeskočily, i když se Adam snažil a občas jim kupoval sladkosti. Starší Adélka, která jde pomalu do puberty, Adama opravdu nemusí. Mladší Jáchym se na něj pokaždé těšil, ale protože je hodně neposedný a hyperaktivní, narážel spíše na to, že ho Adam neustále peskoval a dával mu najevo, že otravuje. To se mi ani trochu nelíbilo, ale myslela jsem si, že se to časem srovná.
Zřejmě potřeboval hodnou mámu
Když se Adam rozhodl ke mně nastěhovat, vlastně jsem proti tomu ani nestačila protestovat. V té době byl bez práce a potřeboval, aby mu někdo uvařil a vypral. Toho jsem si byla vědoma, protože on nebyl zrovna ten typ moderního mladého muže, který si vše obstará sám. Když chvilku bydlel u kamaráda v garsonce, kam mě vzal na začátku našeho vztahu, docela mě znechutil neskutečný nepořádek, jaký jsem tam viděla. Tehdy mě napadlo, že potřebuje ženu, která mu bude suplovat mámu, protože jsem od něj věděla, co je jeho máma zač.
Adam měl už jeden vážný vztah, který nedopadl dobře. Do podrobností bych nezacházela, sám se mi s tím svěřil a plakal u toho. Od začátku ho vlastně beru spíše jako další dítě. Kluka, který potřebuje, aby se o něj někdo postaral. Mně to vůbec nevadí a vnímám, jak moc je mi oddaný, takže předpokládám, že nebude jako můj exmanžel poletovat ve větru, honit se za každou sukní a něco si dokazovat. Ale nesmírně mě trápí, že si Adam nerozumí s dětmi. Doufala jsem, že si budou blízcí a budou spolu třeba lumpačit.
Neustále děti peskuje a vyhýbá se zodpovědnosti
Namísto toho Adam děti neustále peskuje a vyčítá mi, když věnuji pozornost jim. Myslím si, že žárlí, a tohle mi zpočátku našeho soužití vůbec nedocházelo. Anebo se opravdu cítí ještě mladý na to, aby byl zodpovědný? Uvažovala jsem, jestli bychom spolu třeba měli ještě třetí dítě, ale za za těchto okolností jsem si to vůbec nedokázala představit. Jednou totiž zapomněl vyzvednout Jáchyma z družiny a místo, aby to přiznal, vymlouval se a sváděl vinu kamkoliv, jen ne na sebe. Jindy zase když jsem se oblékala na třídní schůzky Adélky, mě stáhnul do postele, děti byly zrovna u mojí matky, a on se chtěl milovat. Bylo mu jedno, že bychom tam vůbec nepřišli.
U večeře dětem slovně odsekává a když mi něco vyprávějí, úplně je shodí, anebo změní téma a začne se vychloubat, jak by to udělal on. Nepřipadá mi jako partner a rodič, ale jako nesnesitelné dítě, které soupeří s mými dětmi o pozornost. Jednou Jáchyma, když „zlobil”, dokonce nečekaně a v podstatě bezdůvodně uhodil. Hrozně jsme se kvůli tomu tenkrát pohádali. A když nad tím tak přemýšlím, tohle byla asi poslední kapka…
Doufám, že se brzy odstěhuje
Myslím si, že náš vztah spěje zcela jistě ke svému konci. Uvažuji o rozchodu, snad to Adam vezme dobře a ihned se odstěhuje. Věřím, že i dětem se uleví. Mám ho ráda a od začátku mě neskutečně přitahoval, ale když opadla prvotní zamilovanost, spadly mi růžové brýle. Nechci, aby se moje děti trápily a život s dalším „dítětem”, navíc zřejmě velmi komplikovaným a deprivovaným, bych asi nezvládla. Já potřebuji mít po svém boku muže, rozumného a zodpovědného člověka, o kterého se budu moct občas i opřít, ne věčně ukřivděné děcko vyžadující neustálou pozornost…
Radka (32), Česká Lípa
