2°C
Alivia Kraft čekala s manželem druhé dítě. Na vysněnou holčičku se oba moc těšili a s žádnými komplikacemi vůbec nepočítali. Zdraví malé holčičky bylo ale podle ultrazvuku zřetelně ohroženo. Lékaři Alivii posílali na různá vyšetření, než dokázali s přesností určit, o jakou hrozbu se jedná.
Nejdříve lékaři sázeli na Downův syndrom, z něj se následně ale vyklubal syndrom Edwardsův. Ten je jedním z nejčastějších syndromů, které se zároveň neslučují se životem. Pokud dítě přežije porod, málokdy se dožije jednoho roku života.
Tahle informace rodinu velmi zasáhla, ale o přerušení těhotenství se vůbec neuvažovalo. V dalších měsících těhotenství všichni procházeli vlnami emocí. Popírání, strach a zlost střídala naděje, která rodiče držela nad vodou. Manželé ale našli nemocnici, která byla ochotna holčičku po porodu zachránit a poskytnout jí potřebnou péči. Proto se všichni přestěhovali, aby k nemocnici byli co nejblíž.
Den D byl tu a Alivia začala rodit. Kvůli nejasnému stavu miminka musela podstoupit císařský řez. Hned po narození následovalo nekonečné a hrobové ticho. Napětí se dalo krájet a všichni čekali, až Lillianka začne křičet. „Bylo to jako hudba, když začala plakat. Spadl mi obrovský kámen ze srdce a byla jsem překvapená, jak je malá krásná,“ dodala Alivia.
Nyní jsou Lilliance dva roky a se zákeřným syndromem se statečně pere. Následky Edwardsova syndromu jsou na ní sice vidět na první pohled, ale její modré oči, nos jako knoflíček, kaštanové vlásky a úsměv na tváři dávají rodičům radost do života. Celá rodina doufá, že Lillianin život bude co nejdelší a hlavně co nejspokojenější!
