Matky těchto dětí povětšinou otěhotní neplánovaně a mnohdy ani dlouhou dobu netuší, že dítě čekají. Takové ženy bohužel ve většině případů nejsou schopné se závislostí bojovat, a tak než aby vyhledaly odbornou pomoc, nadále drogy užívají, a to i těsně před porodem.
Plod již v děloze závislé matky vykazuje abstinenční příznaky, jimiž jsou například výraznější pohybová aktivita či časté křeče. V krajních případech dochází i k úmrtí plodu právě v důsledku těchto problémů. Pokud se ale plod přece jen dožije porodu, již po přestřižení pupeční šňůry se pere se závislostí. Právě přestřižením pupečníku totiž dochází k omezení přísunu omamných látek do organismu.
U novorozenců se pak nejčastěji objevují nekontrolovatelný třas, dýchací obtíže, zvracení, zarudlá pokožka a častý křik. Riziko úmrtnosti je v takových případech velmi vysoké, takže život miminek je závislý na přístrojích a intenzivní péči lékařů. Aby lékaři dokázali novorozence drogové závislosti zbavit, podávají jim dané látky v malém množství a dávky postupně snižují, až je nakonec vysadí úplně.
I v případě, že je léčba závislosti novorozence úspěšná, riziko fyzických a psychických následků je stále vysoké – stejně jako riziko náhlého úmrtí. Je tedy nutné, aby bylo dítě dlouhodobě sledováno, a to nejen lékaři, ale i sociálními pracovníky. Otázkou zůstává, jak je možné takto závislým matkám pomoci, a předejít tak důsledkům, které mohou být pro život dítěte katastrofální.