3°C
Rok po svatbě se mladý pár rozhodl, že založí rodinu. Teprve dvacetiletá Christina na základě testů ale zjistila, že je neplodná. "Tak moc jsem chtěla dítě. Cítila jsem se jakoby můj život skončil," vzpomíná na smutnou zprávu. Uvědomila si ale, že existují také jiné možnosti a s manželem Joshem se rozhodli pro adopci. Vybrali si mladou dívku, která měla za tři měsíce porodit a dítě si nemohla nechat.
Christina a Josh byli nadšeni. Kupovali dětské oblečení a na své děťátko se opravdu těšili. Dítě se však narodilo o devět týdnů dříve. Christina byla nadšená, protože mohla mít dítě dříve u sebe, ale Josh se bál, že něco nebude v pořádku."Cítil jsem, že to nebude dobré. Nechtěl jsem ale o tom mluvit před Christinou, protože z ní vyzařovala radost a láska. Nechtěl jsem to kazit," vzpomíná Josh.
Když pak Christina viděla svou dceru, Finley, v nemocnici propadla té lásce ještě víc. Malá Finley ležela v inkubátoru, připojená k monitorům. "Byla tak maličká. Jakmile jsem ji ale uviděla, napadlo mě, že to je naše dítě. Bez ohledu na to, co bude. Jen jsem ji chtěla vzít domů," vypráví Christina.
Radost však brzy nahradily obavy. Několik dní po porodu lékaři objevili u holčičky krvácení z obou stran mozku a malé Finley nedávali příliš velké šance na normální život. Tvrdili, že nebude mluvit ani chodit. Přestože měla Christina velké obavy, protože nevěděla, jak se má starat o dítě, natož se speciálními potřebami, Finley si s Joshem odvezla domů.
Čas běžel a malá Finley rostla. Christina byla šťastná, ale uvědomovala si, že něco není v pořádku. "Finley nesnášela koupání, když něco snědla, hned to vyplivla a dokázala spát jenom tři hodiny. Měla křeče po celém těle," vzpomíná její matka. Po roce byla Finley diagnostikována mozková obrna. "Bylo to těžké, ale najednou jsem věděla, co jí je, a tak to pro mě byla zároveň i úleva," říká Christina.
Prostřednictvím sociálních médií se Christina dozvěděla o operaci, která by mohla Finley pomoct. Složitý postup zahrnuje řezání určitých nervových vláken v páteři, které přenášejí signály, které způsobují spasticitu - zvýšené svalové napětí. Finley podstoupila operaci v říjnu 2016.
Po pěti hodinách lékař rodině oznámil, že operace dopadla dobře a že by Finley už neměla trpět svalovou spasticitou. Christina začala štěstím plakat a doufala, že to je pro její dceru šance na jiný život. Operace opravdu pomohla. Finley mohla poprvé pohybovat prsty a ohýbat kolena. "Vzpomínám si, jak říkala, že by s novýma nohama chtěla tančit. Splnila bych jí všechno na světě," vypráví Chrstina.
Dnes je z Finley šťastné dítě, které se pomalu začíná věnovat svému snu - tanci. Přestože neustále potřebuje podporu svých rodičů, snaží se být samostatná. Lékaři dokonce tvrdí, že by do jednoho roku mohla chodit úplně bez pomoci. "Finley je moje požehnání. Nikdy to s ní nevzdám," uzavírá své vyprávění Christina.
