S manželem jsem se seznámila, když mi bylo dvacet čtyři. Standa byl o tři roky starší a všimla jsem si ho hned: opálený, sportovní kluk, který nezkazí žádnou legraci. Začali jsme spolu chodit a všechno šlo dost rychle: za dva roky se nám narodil první syn, za další dva roky dcera a dál se pořád něco dělo. Zařizovali jsme barák, dělali zahradu, Standa měnil místo. Potom školka, škola, kroužky, měla jsem pocit, že to všechno tak nějak strašně rychle letí a pořád něco řešíme.

Příběh Alice: Pila jsem litr krabicového vína denně, někdy i víc!

Až když děti začaly chodit do školy a já do práce, měla jsem pocit, že mám občas čas i pro sebe. V té době šla i máma do důchodu a mohla nám děti občas pohlídat. Sem tam jsem se Standou někam vyrazila: tancovat, s kamarády na slavnosti našeho města a tak. Všechno fungovalo, občas nějaké hádky, ale v podstatě mi se Standou bylo dobře. Jen byl tou dobou hodně v práci a já chtěla být víc mezi lidmi.

Strašlivé zjištění

Jednou jsem takhle večer brouzdala po internetu. Úplně náhodou jsem otevřela vyhledavač, který normálně neotevírám, a tam na mě vyskočily nějaké Standovy e-maily. Nejdřív jsem to nechápala, ale pak jsem se zorientovala: on si zařídil tajnou e-mailovou adresu, ze které se zapomněl odhlásit. A protože tam byly e-maily jen od jedné a té samé osoby ženského pohlaví, nevydržela jsem a všechny si je přečetla. A dozvěděla se všechno: má milenku, se kterou se chce jen vídat, ale opouštět rodinu nechce (alespoň takhle jí to tam psal). Byla jsem úplně v šoku!

Čtenářka Alžběta: Poprvé jsem se zamilovala až po šedesátce!

Vůbec jsem netušila, jak s tou informací naložit. Chvílemi jsem brečela, chvílemi mu chtěla vyházet věci před dveře, chvílemi jsem myslela, že uteču já. Nemám ale ráda impulzivní řešení, a tak jsem to vydržela neřešit týden, dva, tři... A najednou to bylo dva měsíce. Mezitím se Standa doma choval strašně hezky – k dětem i ke mně. Plánoval dovolenou, nezapomínal na narozeniny a všechny kamarádky mne ujišťovaly, že se to "může stát každýmu". Že jejich vztah bude asi dost o sexu. Což by odpovídalo: ne že by nám to doma neklapalo, ale byl to spíš takový klidnější sex než nějaké experimenty.

Všechno je jinak

No a než jsem s tím stihla něco udělat, objevil se Denis. Nebo jsem ho možná tak trochu potkala záměrně, kdo ví. Můj spolužák ze základky, který se mi vždycky líbil. A já jemu evidentně taky. Začali jsme se vídat a já neměla žádné výčitky. Do mého života se najednou vrátila vášeň a záhy jsem zjistila, že můžu mít klidně ráda Standu a žít s ním rodinný život, ale že můžu mít i vztah, ze kterého se mi podlamují kolena.

Mám pocit, že náš rodinný život fungoval skvěle. Až do chvíle, kdy mi na Denise pro změnu přišel Standa. A nastalo peklo. Začal mi to strašně vyčítat, tak jsem mu vmetla do tváře tu jeho. Byl překvapený, že to vím. Pár dní bylo peklo, pak ale přišel Standa s návrhem: všechno ukončíme a začneme znovu. No a mně nezbývalo než souhlasit.

Čtenářka Milena: Zavřel mě do zlaté klece a odřízl od světa

Od té doby je doma peklo. Neustálé podezírání na obou stranách, neustálá kontrola od Standy, kde jsem, kam jdu, vyžaduje, abychom byli co nejvíce spolu – a to je strašně ubíjející. Paradoxně jsem si to ještě před nějakou dobou přála. Teď se to stalo a já přemýšlím o rozvodu. Vídat Denise nepřichází v úvahu, mám pocit, že kdyby na to Standa přišel, tak by mne snad zabil. Takhle už je to skoro rok a já pořád doufám, že se něco změní. Sama ovšem nevím, co by to mělo být.

Čtenářka Pavla