Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Těžce nemocná dívka plánovala vlastní pohřeb: Na poslední chvíli ji zachránila transplantace

...
18. června 2016 | 06:00

V pětadvaceti letech jí pracovala jen čtvrtina plic. Musela spát s ventilátorem a každý úkon v životě ji smrtelně unavil. Lékaři jí kromě transplantace plic nedávali šanci a Kirsty si plánovala svůj pohřeb. Pomoc přišla na poslední chvíli.

Kirsty bylo pouhých devět měsíců, když jí lékaři diagnostikovali onemocnění plic. Jak rostla, nákaza střídala nákazu, a když jí bylo 25 let, plíce pracovaly jen na čtvrtinu kapacity. Pro Kirsty byla v tomto období problémem i pouhá chůze. Jediným způsobem, jak dívku zachránit, byla oboustranná transplantace plic.

...
Autor: Facebook.com / Kirsty Harvey

„Věděla jsem, že můj čas je omezený a že se v té době žádný dárce nemusí najít,“ řekla tato dnes 32letá Skotka pro Daily Record. Její stav se postupně zhoršil natolik, že lékaři už Kirsty navrhli jediné: paliativní péči. Tedy takovou, která jí umožní důstojně a bez zbytečných bolestí zemřít. Kirsty už nebyla schopna postarat se sama o sebe. V noci musela spát s plicním ventilátorem, přes den dýchat umělý kyslík. Vyčerpávalo ji i pouhé sprchování. „Rozhodla jsem se, že si naplánuji vlastní pohřeb, aby tuhle bolestnou věc nemusela dělat má rodina,“ vypráví dívka.

Měla štěstí, že kromě rodiny jí byl po boku i přítel. Kirsty měla podle lékařů šanci tak půl na půl, že se vhodný dárce najde. A pak přišla ta skvělá zpráva: našel se! Kirsty čekal téměř devítihodinový zákrok. „Než jsem nastoupila do nemocnice, dívali jsme se s rodinou na filmy, byli jsme spolu a smáli se. Říkala jsem si, že jestli při operaci zemřu, byly naše poslední chvíle alespoň krásné,“ říká dívka.

Splněný sen

...
Autor: Facebook.com / Kirsty Harvey
Její obavy byly ale zbytečné – operace dopadla skvěle. Kirsty se začala rychle zotavovat a po několika týdnech začala fungovat tak, jak si předtím už nedokázala představit. Vylezla na nejvyšší horu Skotska, cestovala a zažila den, o kterém se nikdy ani neodvažovala snít: vlastní svatbu.

Kirsty se ale rozhodla, že svůj čas, který jí byl dán, zasvětí dobré věci. Rozhodla se pobízet společnost, aby se více věnovala problematice transplantací. V Británii totiž transplantační zákon předpokládá nesouhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Pokud tedy zemřelý za svého života nevyslovil prokazatelně souhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů, rozumí se, že s odběrem nesouhlasí a je nutný souhlas od příbuzných. Kirsty si přeje, aby lidé více přemýšleli o tom, koho mohou zachránit, a aby se do registru dárců zapsala většina z nich.

Autor: is