2°C
Ráda bych se svěřila se svým příběhem, jak jsem přišla nejen o lásku, ale i o peníze. Ale od začátku... Od devětadvaceti jsem neměla žádný vážný vztah, protože se mi nepodařilo narazit na toho pravého. S bývalým partnerem jsme si prošli dost bouřivým rozchodem, ze kterého jsem skončila na antidepresivech. Brzy jsem zjistila, že mnohem lepším lékem je práce. Vyměnila jsem tak vztah s mužem za vztah s prací. Nikoho jsem nechtěla a bylo mi tak fajn.
Dost bylo samoty!
Po pár letech mi ale došlo, že během té doby mi začal protékat život mezi prsty. Celou tu dobu jsem se snažila překřičet biologické hodiny, co ve mně tikaly o sto šest. Začala jsem si tedy hledat partnera. Nikdy to moc dlouho nevydrželo a já se v tom dost plácala. Jen tak ze zajímavosti jsem si založila profil na několika seznamkách. Ovšem podotýkám, že všechny jsou prověřené a s dobrým renomé.
Jednou večer jsem takhle brouzdala po seznamce a narazila na profil Dana. Z fotky se na mě usmíval velký sympaťák, tak jsem ho oslovila. Ihned se ozval zpátky a začali jsme spolu komunikovat. Po třech dnech intenzívního psaní si navzájem mne pozval na rande. Těšila jsem se jak malá holka a před zrcadlem strávila snad půl dne.
Vyzvedl mne taxíkem a pozval na večeři. Skvěle jsme se bavila a já měla pocit, že tohle by mohlo fungovat. Po naší schůzce mi ihned přišla sms, jak to bylo úžasné a že jsem fajn a že by si to rád zopakoval. Přišla jsem si jak znovu v pubertě. V práci jsem většinu času trávila hihňáním se u smsek, které mi neustále posílal a já na ně odpovídala. Samé krásné věci,
Rande se opakovala a i po třech měsících Danovi stále vydržela jeho galantnost, což se jen tak nevidí. Naopak jsem měla pocit, že se stupňuje. Na každou naši schůzku mi přinášel kytku, nebo nějaký jiný dáreček. Chtěl se mnou sdílet své zájmy a koníčky, dokonce mne seznámil se svými kamarády a všude mne představoval jako svoji přítelkyni.
Společné bydlení
Byla jsem šťastná a měla jsem pocit, že tohle je přesně to, po čem jsem celou dobu toužila. Jednoho dne ráno mi volal, celý zoufalý, že ho v noci okradli a vzali mu peněženku. A že by potřeboval půjčit tři tisíce, aby mohl zaplatit nájem. Že mi to vrátí samozřejmě ihned, jak se dostane ke svým penězům z banky. Jasně, že jsem mu je půjčila. Neměla jsem jediný důvod mu nevěřit.
Teď nejspíš čekáte, že jsem o milém, ani o penězích už nikdy neslyšela… Ale omyl. Dan mi ty peníze po pár dnech skutečně vrátil. Jenže tímto gestem ve mně chtěl nejspíše vyvolat důvěru. Náš vztah normálně pokračoval dál a zdálo se to být čím dál tím lepší.
Po půl roce vztahu jsme se rozhodli se spolu sestěhovat. Já byla neuvěřitelně šťastná. A protože jsem měla koupený svůj byt, vzala jsem ho k sobě. On si brzy přivezl všechny své věci a lišácky mne ponoukl k tomu, že bychom si mohli pořídit větší a pohodlnější postel. Byla jsem pro, samozřejmě. Dan mi vysvětlil, že nejlepší postel je ta, kterou si necháme na míru vyrobit. Z kvalitního dřeva, včetně kvalitní matrace. Což samozřejmě něco stojí.
S penězi jsem neměla žádné větší problémy a ani Dan (překvapivě…), takže naše vysněná posel vyšla na osmdesát tisíc. Protože samozřejmě jsme k ní nutně potřebovali ještě noční stolky, aby to nepůsobilo jako pěst na oko. Dan uměl výborně přesvědčovat.
Záloha na tragédii
Řekl mi, že to vše zařídí, akorát že musí zaplatit teď hotově půlku jako zálohu. Tak jestli bych nemohla vybrat, že tam s tím pak zajede cestou z práce. Ano, v tu chvíli jsem měla znejistit, vždyť která firma chce pětačtyřicet tisíc na ruku… Jenže já jsem Danovi věřila. Ráno jsem odcházela do práce dřív, než on. Rozloučili jsme se a já se těšila na novou postel, a co všechno v ní budeme dělat.
Jenže to bylo naposled, co jsem Dana viděla. Když jsem večer přišla z práce, tak nejen, že tam nebyly žádné jeho věci… Ale nebyl tam můj notebook, televize, kávovar. Peněženka, ve které jsem měla eura a dolary, byla také pryč. Dohromady tam bylo kolem patnácti tisíc.
Nejprve jsem si myslela, že nás vykradli. Takže hned volám Danovi, ale ten mi to nebral. Obratem mi přišla zpráva „Za chvíli zavolám,“. Jenže když se dvě hodiny neozýval, zkoušela jsem se mu dovolat znovu. To už měl ale telefon vypnutý. Pomalu mi začalo docházet, co se asi stalo.
Důvěřuj, ale prověřuj
Na internetu jsem pak zjistila, že nejsem první, které pláchnul s penězi. Vždy to probíhalo stejně. Velká láska, zamilovanost, tři tisíce první půjčka, kterou však splatil. Stěhování, buď do bytu ženy, nebo si pronajali spolu nějaký jiný. Peníze na postel, nebo něco jiného, a konec.
Přidala jsem se tedy mezi ty ženy, které nalítly novodobému sňatkovému podvodníkovi. Upřímně řečeno mnohem více, než ztráta peněz mě ale bolelo to, že jsem přišla o lásku. Není nic horšího, než takováto zrada od milované osoby. Dostávala jsem se z toho opravdu dlouhou dobu.
Později jsem hledala různé rady, jak se proti tomu bránit a hlavně, jak tomu předcházet. Takže dámy, pokud se chcete seznamovat přes internet, tady je moje rada. Ihned si zadejte jeho jméno do vyhledávače, jestli nenarazíte na nějaké podivné věci s ním spojené. Stejnak si můžete do vyhledávače vložit jeho fotku. Pokud uvidíte, že má profily na více seznamkách a pokaždé s jiným jménem, ruce pryč.
