14°C
„První porod jsem prožila dost děsivě. Čtrnáct hodin bolestí a stahů, naprostá vyčerpanost a zoufalství. Pamatuju se, že ke konci už jsem byla tak unavená, že jsem neměla sílu tlačit. Nebýt porodní asistentky, která mi nalehla na břicho, asi bych nikdy neporodila,“ vypráví pětatřicetiletá Ivea.
Řevem k uvolnění
Jinou zkušenost měla mladá žena během porodu svého druhého dítěte. „Když jsem čekala dceru, četla jsem spoustu knih o přirozených porodech, a zjistila jsem, že některé ženy při porodu nevnímají bolest a zažívají extázi.
když to na mne přišlo, odjeli jsme s manželem do porodnice. Absolvovala jsem vstupní vyšetření, osprchovala se a většinu času jsem se pak pohupovala na nafukovacím balonu. Bolesti se stupňovaly a přicházely čím dál častěji. „Jen si zakřičte, to je v pořádku,“ řekla mi sestřička, která mě přišla zkontrolovat.“
Křik i smích
„Nevím, jestli to byl okamžik zlomu, ale od té chvíle jsem všechno vnímala jinak. Jako by ve mně něco povolilo. Řvala jsem u každé kontrakce, ale bylo mi fajn. Postupně jsem přešla do fáze, kdy jsem během stahů křičela a smála se zároveň a došlo mi, že zažívám něco jako orgasmus,“ vypráví Iveta zážitek, který překvapil i jí samotnou…
Ale víc vám neprozradíme. Pokud chcete o orgasmu u porodu vědět víc, kupte si nové číslo Blesku pro ženy, které je právě v prodeji.
