Příběh čtenářky: Partner mě nechal sledovat | Pro ženy | Blesk.cz

Příběh čtenářky: Partner mě nechal sledovat

10. února 2014 | 06:00

S Pavlem jsem se seznámila přes internetovou seznamku, když mi bylo dvacet. Byl ten typ chlapa, který musí mít vždycky pravdu, byl rozhodný a vždycky když jsme se potkali, měl přesně naplánováno, kam půjdeme a co budeme dělat. A to mi ze začátku imponovalo. Netušila jsem ale, že nade mnou bude chtít mít moc napořád.

Bylo mi dvacet, když jsem se s Pavlem seznámila přes internetovou seznamku. Byl to rozhodný chlap, který měl všechno přesně naplánované a mě se to líbilo. Byli jsme spolu celkem šest let a já si ze začátku myslela, že jsem šťastná ve vztahu, který on dirigoval, a já oddřela. Z práce jsem běžela domů, abych zajistila teplou večeři a plný servis, byla jsem to já, kdo vyměňoval žárovky, přitloukal hřebíčky, volal opraváře a objednával dovolenou, zatímco Pavel surfoval po internetu, chatoval s kamarády nebo se proháněl po lese s partou stejně ujetejch kámošů. Najednou se proměnil, co se týkalo mě nebo nás dvou, to bylo odsunuto na vedlejší kolej, tedy lépe řečeno na má bedra, on se staral jen o svoje zájmy a koníčky, kterým podřizoval dokonce i můj život. Vadit mi to začalo hned, mluvit jsem o tom začala ale až za pár let.

Nešťastný vztah
Nespokojenost jsem léčila nešťastně

Byli jsme spolu 5 let a nic se nezměnilo. Neznala jsem jeho kamarády, neměla jsem s ním společné zájmy a  kromě týdenní dovolené jednou ročně, která byla přesně podle jeho gusta a mě doslova ničila, jsem spolu netrávili ani volný čas. A tehdy se mi ozval můj bývalý přítel Dan. Ve vší počestnosti jsme zašli na kávu, do kina nebo na večeři. Pavla jsem nechtěla podvádět, jen mi s Danem najednou začalo být lépe a lépe. Trávili jsme spolu večery u filmů a já byla okouzlená tím, jak se o mě staral. To, že mi uvařil čaj pro mě tehdy bylo stejně tolik, jako by mi postavil dům. Podotýkám ovšem, že mezi námi tehdy opravdu nic nebylo! Ujasnila jsem si s ním hned na začátku, že mezi námi nesmí být nic, takže mě ani nepolíbil a dokonce se o nic nepokusil ani tehdy, když jsem u něj přespala. Byl takovým mým únikem před realitou, kterou jsem měla doma. S ním jsem nemusela vařit, nemusela jsem produkovat skvělou domácnost ani se bát, aby náhodou večeře nebyla pozdě. A to mi vyhovovalo.

Domácí násilí nemusí být vidět na první pohled.
Chtěl mě mít pod kontrolou, ne ale z lásky

Já bláhová si myslela, že je to takové moje malé tajemství. Jak jsem se ale mýlila! Tehdy se Pavel probudil z letargie a začal konat. Ne proto, že by mě bezmezně miloval a nechtěl o mě přijít, ale proto, aby nade mnou měl opět moc. Začal mi projíždět telefon, dokonce začal mým jménem psát Danovi i jiným přátelům, aby se dozvěděl, zda jsem někde s někým nebyla. Po příchodu domů jsem mu musela mobil buď dobrovolně odevzdat, nebo si ho vzal násilím a přímo přede mnou si projel textovky i hovory. Jakmile byla nějaká smazaná, okamžitě vyrukoval s jejím přesným textem a časem, kdy jsem jí poslala nebo dostala. Stejně tak přesně věděl kdy, a kde jsem byla, s kým jsem mluvila a jak dlouho. Říkáte si, jak je to možné? Jednoduše. Jeho přátelé u policie to zařídili.

Láska bývá slepá. A zamilovaný člověk je schopný obětovat pro svůj protějšek prakticky cokoli.
Trvalo to rok

Neskutečně dlouho trvalo tohle šílenství, kdy jsem nevěděla, zda lidé na ulici jsou tam náhodou nebo mě sledují. Bála jsem se s kýmkoli promluvit, bála jsem zatelefonovat rodičům a připadala jsem si jako ustrašený králíček v pasti. Mockrát jsem tehdy odprosila, odpřísáhla, že mezi mnou a Danem nic nebylo a nadobro s ním ukončila jakoukoli komunikaci. Přála jsem si, aby mě Pavel opustil, aby odešel a už se nikdy nevrátil, ale to on nechtěl. Líbilo se mu, jak mu ustrašená myška dělá pomyšlení a nedovolí si ani pípnout. Na Vánoce to vypadalo, že se vše vrátí do starých kolejí, dostala jsem zpět svůj počítač, myslela jsem si, že mobilní kontroly už neprobíhaly, ale mýlila jsem se. Teprve v únoru, přesně na Valentýna jsem konečně dostala kopačky a nezapomněl mi je jaksepatří osladit. Musím přiznat, že jsem z toho byla nešťastná, po šesti letech jsem nevěděla, co mám najednou dělat, ale někde v hloubi duše jsem věděla, že jsem z toho šťastná. A přestože se Pavel postaral o to, aby všichni moji přátelé věděli, že jsem kurva, já si stojím za tím, že fyzicky jsem ho nikdy nepodvedla.