"Když jsem byla ještě dítě, byla moje pohyblivost dobrá, protože jsem byla mladá. Ale nebyla jsem příliš šťastná. Cítila jsem se jiná, než ostatní děti ve škole. Nikdy jsem neměla moc kamarádů. Byla jsem stydlivá a uzavřená," prozradila Ashley v jednom z rozhovorů.
Lékaři jí nemoc diagnostikovali, když jí byly pouhé tři roky. O šest měsíců dřív jí však amputovali celou ruku v domnění, že její malé tělíčko napadla rakovina. Příliš pozdě zjistili, že jde o vzácné genetické onemocnění, které se nazývá Fibrodysplasia ossificans progressiva (FOP). Stačí malý úraz a postižená část těla začne "kostnatět". Na světě existuje jen asi sedm set zaznamenaných případů.
V průběhu dospívání se však její stav zhoršoval. Svaly jí začínaly kostnatět, pohyb jí začal dělat problémy. "Věděla jsem, že nemoc konečně propukla. Lékaři mě seznámili s tím, co bude následovat. Takže když se objevily první symptomy došlo mi, že chci vyzkoušet všechno, co život nabízí, než bude pozdě," prohlásila Ashley.
Ta tvrdí, že právě smrtelná nemoc ji udělala tím, čím je – optimistickým člověkem s vnitřní sílou a odhodláním uspět. "Ostatní lidé s FOP jsou celí ztuhlí, jejich čelisti jsou zablokované. Nemůžou se hýbat a skoro nemluví dlouho předtím, než dosáhnou mého věku. Takže já mám vlastně obrovské štěstí," tvrdí.
I přes všechny zdravotní problémy se Ashley v roce 2002 vdala. Manželství však vydrželo pouhé tři roky. Přesto na něj mladá žena vzpomíná v dobrém. "Vzpomínky na to, jak jsem došla k oltáři s oběma zdravýma nohama patří mezi nejšťastnější okamžiky mého života, nikdo už mi ji nevezme," tvrdí.
Jakoby toho nebylo dost, připravil si pro ni osud další těžkou zkoušku. Při autonehodě utrpěla silný náraz do dolní končetiny. Vlivem toho se její noha začala měnit v kámen. Ale místo toho, aby Ashley propadla sebelítosti a depresím, rozhodla se s nepřízní osudu tvrdě bojovat. Naučila se surfovat na speciálně upraveném prkně, běhá, cvičí. Navíc ještě pomáhá lidem, kteří trpí stejnou chorobou a lidem po amputacích.